A ČO S TÝM? 

Neoficiálne diskusné fórum (nielen) pre členov Cirkvi adventistov s. d.

Kdo byl Ježíš, který se za nás obětoval.

Diskusia o vieroučných bodoch CASD.
mikim
Príspevky: 1204
Registrovaný: 06 Júl 2016, 22:44
Kontakt:

Kdo byl Ježíš, který se za nás obětoval.

Neprečítaný príspevokod mikim » 13 Jan 2020, 19:01

Kdo byl Ježíš, který se za nás obětoval.

Víra ve výkupní oběť Ježíše Krista a její přijetí je základem pro věčné bytí.

Jan 3:16, Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří,nezahynul, ale měl život věčný.

Žid. 2:14 Protože děti spojuje krev a tělo, i on se stal jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho,kdo smrtí vládne, totiž ďábla,

Z tohoto důvodu si musíme odpovědět na otázku, co vše víme o výkupní oběti Ježíše Krista a co je obsahem naší víry.

Křesťanská víra v Ježíše Krista musí být založena na důkazech a ne pouze na citovém prožitku.Musí stát na něčem pevném a stálém a tím je Boží slovo.

Je pravdou,že na otázku kým byl Ježíš zde na zemi a kdo nás vykoupil existují nejednotná vyjádření.
Například jeden kněz mi sdělil, že se obětoval Bůh Ježíš a proto má jeho oběť větší hodnotu.
Budeme se věnovat dvěma rozdílným tvrzením a jejich možným vlivem na spasení.

Boží slovo říká, že Ježíš, zde na zemi byl pouze člověk a jako člověk se obětoval.

Trojiční dogma tvrdí, že Ježíš zde na zemi byl člověk a zároveň Bůh.
Nauka o trojici je přijímána téměř ve všech křesťanských církvích a náboženských skupinách.

Některá vyjádření o trojici:
Učení o trojici vykresluje Boha,který je naší spásou jako Otec, Syn, a Duch svatý. Existuje věčně ve třech sobě rovných a věčných Osobách. Otec je všemohoucí, Syn je všemohoucí, Duch svatý je všemohoucí, ale nejsou tři všemohoucí, ale jeden všemohoucí. Biblický Bůh se zjevuje ve třech osobách.

Nicejské vyznání odmítlo Ariovo učení, koncil zdůrazňuje, že Syn není stvořený, ale zplozený ; Bůh je neproměnný a věčný;.

Katechismus:
253 Trojice je jedna. Nevyznáváme tři bohy, nýbrž jednoho Boha ve třech osobách: "soupodstatnouTrojici".61 Božské osoby se nedělí o jediné božství, nýbrž každá z nich je úplně celý Bůh: "Otec je všechno to, co je Syn, Syn všechno to, co je Otec, Otec a Syn všechno to, co je Duch svatý, totiž jediný Bůh, podle své přirozenosti."62 "Každá ze tří osob je onou skutečností, totiž podstatou, bytností nebo božskou přirozeností."63

Chalcedonský koncil r.451:
„My pak, následujíce svatých Otců všichni jednomyslně učíme lidi, aby vyznávali jednoho a téhož Syna, našeho Pána Ježíše Krista, jak dokonalého v božství, tak dokonalého v lidství, skutečně Boha a člověka, (který má) rozumovou duši a tělo, soupodstatného s Otcem co do božství a soupodstatného s námi co do lidství, jenž byl ve všem jako my, kromě hříchu, jenž byl počat přede všemi věky z Otce podle božství a v těchto posledních dnech za nás a za naši spásu narozeného z Panny Marie, Matky Boží, co do lidství, jednoho a téhož Krista, Syna, Pána, jednorozeného, aby (lidé) uznávali, že má dvě přirozenosti, nesmíšeně, neměnně, nerozdílně a neoddělitelně, a že toto rozlišení přirozeností není nijak zrušeno jejich spojením, avšak že vlastnost každé z přirozeností zůstala uchována, a je přítomna v jedné osobě a subsistenci, neodloučena ani nerozdělena do dvou osob, avšak v jednom a témž Synu, jednorozeném, Bohu-Slovu, Pánu Ježíši Kristu, jak o něm od počátku
(stanovili) proroci a jak nás sám Pán Ježíš Kristus naučil a jak nám to předalo Vyznání svatých Otců.“
Učení o hypostatické jednotě, kdy Ježíš je plně člověk a plně Bůh, že to není žádná směsice nebo rozředění nějakých osobností, a že On je a navěky bude jedna sjednocená Osoba.
Definice Chalcedonský koncil r.451, kdy obě tyto přirozenosti jsou „bez smíšení, beze změny, bez oddělení a bez rozloučení" jednoduše vyjádřeno -„jedna osoba dvou přirozeností“.
Učení o trojici a její výklad znamená,že Ježíš byl v době, kdy byl člověkem na zemi, stále Bohem,když trojice je údajně věčná.
Hypostatická jednota a její tvrzení - Ježíš je na věky člověk a zároveň Bůh.

Boží slovo tyto nauky a výklady jednoznačně nepodporuje!

1Tim.2:5,6 Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví v určený čas.

Řím. 5:12,15 Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili. Mezi milostí a proviněním je ovšem rozdíl. Ano, proviněním jednoho mnozí propadli smrti. Boží milost je ale mnohem větší - mnohem spíše tedy byli mnozí obdarováni milostí toho jednoho člověka, Ježíše Krista.

1 Kor. 15:21,22 Jako skrze člověka přišla smrt, tak skrze člověka přišlo zmrtvýchvstání. Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni ožijí.

J 1:14 A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.

Adam byl stvořen k obrazu Božímu. Byl stvořen jako svobodná a rozumná bytost. Mohl činit vlastní rozhodnutí. Byl stvořen jako dokonalý člověk s možností žít ve spravedlivosti.
O tuto výsadu člověk Adam přišel. A právě proto musel přijít člověk Ježíš a napravit Adamovo selhání.
Musel být v podobném postavení jako Adam a čelit zkouškám jejichž cílem bylo zmařit skutečnost, že Boží stvoření člověka bylo dobré. Ježíš přišel osvobodit lidstvo od účinků Adamova pádu.

1 Moj.3:15 Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“ Semenem je Ježíš.

Ef.6:12 Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.

Velmi vážná je skutečnost, že učení o trojici a hypostatické jednotě zcela znehodnocuje
Jěžíšovu oběť!! Byla to oběť lásky. Ježíš se stal dobrovolně člověkem.

Je-li Ježíš navěky člověk a zároveň Bůh, žádná lidská oběť tedy nebyla!! – hypostatická jednota.
Trojice je věčná a Ježíš je současné Bohem i člověkem. Nemohla to být oběť člověka a tedy
odpovídající, Ježíš také nemohl zemřít – trojice je věčná.
Nikde v Božím slově nenalezneme podporu pro tvrzení, že Adam nebo Ježíš byl polobohem - zároveň člověkem a Bohem.

Také doketismus vychází z řeckého filosofického monoteismu a vyznává, že Ježíš neměl reálné lidské tělo.

Oběť přinesl člověk Ježíš a nepříjmout tuto skutečnost znamená zastírání mesiášství.

1 Jana 4:2 Podle toho poznáte Ducha Božího: Každé vnuknutí, které vede k vyznání, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha.

Řím.8:3 Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích.
Fil. 2:6-8 Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.

Jan 3:13 Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka.

1Tim.2:5 Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk /άνθρωπος/
Kristus Ježíš,

1T2:5 ε ς γ ρ θεός ε ς ἷ ὰ ἷ καὶ μεσίτης θεοῦ καὶ ἀνθρώπων ἄνθρωπος Χριστὸς Ἰησοῦς
Gen.2:15 Hospodin Bůh postavil člověka/ τὸν ἄνθρωπον /do zahrady v Edenu, aby ji
obdělával a střežil.

Gen. 2:15 καὶ ἔλαβεν κύριος ὁ θεὸς τὸν ἄνθρωπον ὃν ἔπλασεν καὶ ἔθετο αὐτὸν ἐν τῷ παραδείσῳ ργάζεσθαι αὐτὸν καὶ φυλάσσειν

Boží slovo jednoznačné říká, že Ježíš byl na zemi člověkem. Toto sdělení je tak průkazné, že nepřipouští vytvářet různá dogmata. Zcela průkazných informací máme dostatek.
Dále tyto nauky znehodnocují obět také tím, že v podstatě říkají:
Ježíš věděl, jak zkouška dopadne, protože rovnost Bohu by také znamenala, že má stejné schopnosti jako jeho Otec – je všemohoucí, vševědoucí.
Pán Ježíš Kristus, Boží Syn, druhá Osoba Boží Trojice - kdyby to tak bylo nemohl by zhřešit.
Proč se Ježíš rozhodl stát člověkem a jaké důsledky mohl mít výsledek zkoušky, kterou Ježíš dobrovolně podstoupil?

To nejdůležitější: Ježíš se svobodně rozhodl stát se člověkem, podstoupit zkoušku, položit za nás život a tím potvrdit, že satan nemá právo na další existenci.
Byla to zkouška: přijal lidství, byl v situaci Adama i v tom, že mohl podlehnout pokušení.

Zkouška je skutečná pouze v případě, že existuje možnost ve zkoušce selhat!
Ježíš ani Otec nevěděli jaký bude výsledek zkoušky.
Bůh dal svému stvoření svobodnou vůli a to znamená,že neví co se stane s člověkem v budoucnosti. Svoboda je projev Boží lásky.
Kdyby Ježíš ve zkoušce neobstál Otec by ztratil Syna a Syn život. Zemřel by jako člověk nebyl by vzkříšen k nebeskému životu.
A právě nauky o trojici a hypostatické jednotě úplně snižují lásku Otce i Syna a říkají, že vlastně o nic nešlo.
Naopak šlo o vše. Byl to boj ve kterém šlo o budoucnost lidstva a světa. Satan svedl člověka a dělal si nárok na vlastnictví země. Tím, že Ježíš ve zkoušce obstál, zcela zpochybnil tyto satanovy nároky. Kdyby Ježíš ve zkoušce neobstál, ztratil by věčný život a lidstvo by nebylo osvobozeno od hříchu.
Jeho odpůrci satanovi šlo také o jeho existenci.
Satan věděl, že zkouška je regulérní jinak by vše napadl - šlo o jeho život!
Pokud by totiž Ježíš nemohl zhřešit, nebyla by jeho pokušení reálná.
Oběma stranám šlo o věčný život – zkouška byla podle pravidel, jinak by neměla žádnou hodnotu.
Bůh by mohl určit vývoj událostí jedince i národa a znát výsledek. Takovou moc má.
K čemu by v takovém případě došlo? Stvoření by přišlo o dar svobodné vůle.
Stvořitel by byl v takovem případě zodpovědný za veškeré zlo v celém vesmíru!

Bůh na základě svých schopností a znalostí předvídá budoucí dění, protože vidí do našeho srdce. Zná naše city, potřeby, charakter a touhy.

1.Moj.6:5,6 I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý. Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci.

Jer.7:31 V Tófetu, který je v Údolí syna Hinómova, postavili posvátná návrší a spalovali své syny a své dcery ohněm. To jsem jim nepřikázal ani mi to nepřišlo na mysl.

Můžeme to také vidět na příkladu modlitby. Bůh vyslýchá modlitbu a věci se v životě člověka mění. Modlitba je vyslyšena. Kdyby existovalo předurčení modlitba by byla nepotřebná, neúčinná, nevyslyšená.

Jan1:1 a Jan 10:30 nepodporuje nauku o trojici.
Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.
ν ρχ ν λόγος Ἐ ἀ ῇ ἦ ὁ καὶ ὁ λόγος ἦν πρὸς τὸν θεόν καὶ θεὸς ἦν ὁ λόγος

Zde není uveden člen ὁ a nevíme proč. Ježíš je zde nazván Bůh.
Důležité: „to slovo bylo u Boha“ bylo u Boha, nebylo jednou bytostí, bylo u něho.

Tvrzení, že Jan 1:1 dokazuje trojici zcela vyvrací následující verš . Pro osobu satana je použit výraz ὁ θεὸς a to jistě neznamená, že je součástí trojice a Bohu rovný!

2 Kor.4:4 Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím.

2 Kor 4:4 ἐν οἷς ὁ θεὸς τοῦ αἰῶνος τούτου ἐτύφλωσεν τὰ νοήματα τῶν ἀπίστων εἰς τὸ μὴ αὐγάσαι αὐτοῖς τὸν φωτισμὸν τοῦ εὐαγγελίου τῆς δόξης τοῦ Χριστοῦ ὅς ἐστιν εἰκὼν τοῦ θεοῦ.

Jan 14:30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mě nic nezmůže.

Jan 10:30 Já a Otec jsme jedno.

Jan10:30 ἐγὼ καὶ ὁ πατὴρ ἕν ἐσμεν

Jan 17:21 ἵνα πάντες ἓν ὦσιν καθὼς σύ πάτερ ἐν ἐμοὶ κἀγὼ ἐν σοί ἵνα καὶ αὐτοὶ ἐν ἡμῖν ἓν
ὦσιν ἵνα ὁ κόσμος πιστεύσῃ ὅτι σύ με ἀπέστειλας

Již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já jdu k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my. Jan 17:11

aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno Jan 17:21,22.

Slovo "jedno" se vztahuje i na učedníky a toto použité slovo má širší význam a znamená vzájemnou jednotu, shodu, pouto a pod. Navíc se vůbec nezmiňuje o svatém Duchu.

I katolícká církev připouští, že svatý Duch je Boží moc!

– katolický teolog Edmund Fortman v Trojjediném Bohu (angl.): „Ačkoli je tento Duch často
popisován v osobních pojmech, zdá se zcela jasné, že posvátní pisatelé (Hebrejských písem) tohoto Ducha nikdy nechápali ani nepředstavovali jako zřetelnou osobu.““
– dále říká: „Židé nikdy nepovažovali Ducha za osobu a není to ani ve Starém zákoně. Duch svatý je běžně chápán v Novém zákoně jako Boží moc a síla.“

Dílo The New Catholic Encyclopedia o tom říká: „„Starý zákon nevnímá Ducha jako osobu Boží Duch je jednoduše Boží moc. Nový zákon pojímá Ducha jako „něco“, ne jako „někoho“: je paralela mezi Duchem a Boží mocí.“(sv.13)

Katolická encyklopedie: „Nikde ve Starém zákoně nenajdeme jasnou indikací o „třetí osobě“. (sv.15)
Katolický slovník: „Jak St. tak i N.zákon hovoří o Duchu jako Boží energii a moci v srdci člověka.“ (str.810)
České katolické biblické dílo: Boží Duch není ještě ve Starém zákoně zjeven jako osoba, ale jako Boží síla, která proměňuje lidskou osobnost tak, že je schopna výjimečných činů. Ty sloužily k upevnění lidu ve věrnosti Hospodinu. Duch vychází z Boha, vede k němu, a proto je nazýván Duchem Božím, nebo také Duchem svatým.
Výše uvedené podporují následující texty.

Mat.12:28 Jestliže však vyháním démony Duchem Božím, pak už vás zastihlo Boží království.

Jan 3:34 Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh udílí svého Ducha v plnosti.

Sk. 10:38 Bůh obdařil Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním.

Jan 6:63 Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život.

Zastánci trojičního učení se odvolávají na Mat.28:19 „ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého“.
Toto znění není v žádném manuskriptu a původní znění je toto:
Proto jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Mé (onto onomati mou), učíce je zachovávati všecko, cokoli jsem přikázal vám.“
Odkaz na „Novum Testamentum Graece et Germanice“ od Nestle–Aland ve vydání z roku 1973 potvrzeno.

Je užitecné opakovat analýzu Karl Rahnera významného teologa 20. století ohledně užívání slova “Bůh” v Novém zákoně: “V žádném novozákonném textu není theos (Bůh) užito tak, aby ztotožnilo Ježíše s Tím, kdo jinde v Novém zákoně je nazván ho theos, to jest Svrchovaný Bůh”. “Nikde v Novém zákoně se nenachází text s ho theos (doslova “ten Bůh”), který by se nepochybně vztahoval na trinitárského Boha jako celku, existujícího ve třech Osobách“. Ježíš je stále podřízen Otci i v nebi:

1 Kor. 15:24-28 Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá
království Bohu a Otci. Musí totiž kralovat, dokud Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy‘. Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt, vždyť pod nohy jeho podřídil všecko‘. Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil. Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem.

Zj.22:3 A nebude tam nic proklatého. Bude tam trůn Boží a Beránkův; jeho služebníci mu budou sloužit.

Kniha Zjevení podrobně popisuje nebeské uspořádání a o Duchu svatém, zde není zmínka.

Jan 20:17 Ježíš jí řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu.“

Jan 14:28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím – a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já.

Toto jasné Ježíšovo vyjádření nám nedává právo tuto skutečnost žádným teologickým výkladem měnit.
Kdyby se tato pravda změnila jeho vystoupením do nebe, tak by nám to jistě sdělil. Ježíš byl monotheista , nebyl trinitářem a Starý zákon je přísně monoteistický. Monotheisté byli i apoštolé.
Příjmout nauku o trojici a hypostatické jednotě znamená nepříjmout oběť člověka Ježíše Krista.
Tyto nauky také vytvářejí další otázku: Co se stalo s trojicí, když byl Ježíš člověk na zemi? Přestala existovat? Obhajoba této nauky musí popřít Ježíšovo lidství a tím jeho lidskou oběť.
Výše uvedené biblické texty zcela srozumitelně dokazují Ježíšovo lidství, hodnotu výkupní oběti a dotvrzují skutečnost, že není důvod měnit obsah jejich sdělení lidským výkladem.
Nikde v Božím slově nenajdeme biblický text, který by podpořil výklad "jednoho Boha ve třech osobách".
Uveďme si ještě další verše, které nepodporují trojiční dogma.

Mat.24:36 O tom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám.

Zj. 1:1 Zjevení, které Bůh dal Ježíši Kristu, aby ukázal svým služebníkům, co se má brzo stát; naznačil to prostřednictvím anděla svému služebníku Janovi.

Kdyby byl Ježíš Bůh, proč by dával Zjevení sám sobě a o některých věcech nevěděl?
Navíc v době, kdy Jan obdržel Zjevení byl již Ježíš v nebi.

Může teologický výklad doplňovat toto biblické sdělení a dát mu roušku tajemství?
Například: . „Je to proto, že tajemství Slova i Trojice překračuje každou vypovídající formu, a proto je třeba vedle sebe postavit řadu vzájemně se doplňujících pohledů.“

Je třeba zdůraznit,že intelektuální poznání nevytváří pravý vztah k Bohu.

Velmi závažné je tvrzení, že výklad Bible by měl být založen na církevní tradici z důvodu, že církevní tradice se vytvářela působením svatého Ducha. Nemělo by to být obráceně, neměla by být církevní tradice v souladu s autoritou Božího slova. Pro Ježíše a apoštoly byla Bible autoritou.

Jan 17:17 Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda.

Jan 10:35 Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy – a Písmo musí platit

Mat.22:29 Ježíš jim však odpověděl: „Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží.

Pan Ježíš nám sdělil, že Písmo je základem všeho a musí platit.

2 Petra 1:2,3,20,21 Milost a pokoj ať se vám rozhojní poznáním Boha a Ježíše, našeho Pána. Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc, když jsme poznali toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy. Toho si buďte především vědomi, že žádné proroctví v Písmu nevzniká z vlastního pochopení skutečnosti. Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha.

Petr také zdůrazňuje, že zdroj výkladu musí být Písmo. Písmo se dá pochopit pouze z Písma. To je závazné a žádná teologická autorita nemůže nahradit Písmo výkladem, který není v souladu s Božím slovem. Dále Petr říká,že vše potřebné již máme. Petr také zdůrazňuje, že milost a pokoj přicházejí skrze poznání Boha a Ježíše a nezmiňuje se o svatém Duchu.
Církevní autority přiznávají, že lidská mysl tuto nauku nepochopí, je pro lidské vnímání
nedostupná a je tajemstvím. Nerozumí jí teologové, a co laici? Můžeme si vytvořit pouto k
něčemu, čemu nerozumíme?
Každá církevní nauka či tradice musí mít podporu písma, musí být biblicky doložena.

Cílem této úvahy je obrátit pozornost na hodnotu výkupní oběti Ježíše Krista a oslovit
upřímně věřící křesťany, aby se osvobodili od nauk a praktik, které neslouží Bohu, ale jeho
odpůrci!
Církve obecně prohlašují, že jsou autoritou, která má poslání pomoci člověku ke spasení. To co nám sdělil Bůh skrze Ježíše Krista a inspirované pisatele Bible je plně dostačující a navíc nepřiznání plné lidskosti Ježíši zastírá mesiášství a právě chalcedonská formulace činí pravé lidství nemožným.
Jsou teologové, kteří si jsou této skutečnosti vědomi a přesto dávají přednost tradici.

Systematická teologie zcela průkazně nadřadila církevní dogmata nad autoritu Písma.

Je velice důležité, aby teologické vyjádření bylo ve shodě s Písmem. Není možné dokazovat něco co v Písmu není a tvrdit, že něco se dá logicky odvodit. Boha nelze popsat na základě lidské představy i kdyby to učinil ten největší teolog.
Naše poznání Boha má být založeno na zkušenostech, které s Bohem máme a na našem vztahu k němu a na tom, jak jej vnímá naše srdce. Vyslyšená modlitba, Boží vlastnosti láska, moudrost, moc, to nám pomůže, abychom si udělali představu o Bohu.
Boha můžeme poznat také podle toho, jak se nám zjevuje v Písmu.

Následující text ukazuje, že Bohu nemůžeme dát nějakou představu a Bůh si to nepřeje..

2.Mojž.20.4,5 Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující . Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,

Abychom mohli popsat Boha museli bychom být jeho součástí, protože lidský rozum
božskou podstatu nepochopí.

Ježíšova lidská oběť platná je, ale je otázkou jak posoudí Bůh ty, kteří z nauky o trojici
udělali tajemství, nauku těžko poznatelnou a Božím slovem nepodporovanou.

Člověk nemůže pravdu, kterou přinesl Ježíš nepříjmout. To by znamenalo vzdálit se od
zdroje poznání a života.

Milan Jílek
http://www.granosalis.cz/modules.php?na ... er=&thold=

Viktorrealita
Príspevky: 564
Registrovaný: 30 Sep 2018, 10:46
Kontakt:

Re: Kdo byl Ježíš, který se za nás obětoval.

Neprečítaný príspevokod Viktorrealita » 14 Jan 2020, 10:36

mikim píše:
13 Jan 2020, 19:01
Mikim
Tí, ktorí popierajú Božstvo Ježiša Krista smerujú do náručia antikrista, lebo z toho ducha to učenie vychádza.
Ak niekto začne tvrdiť, že Ježiš Kristus je len človek a z tohto dôvodu prevráti celé Písmo, tak chcem vedieť argument z Písma a to, čo sa stane s človekom, pre ktorého sa v jeho srdci stal Kristus - to Otcové Slovo, skalou spasenia – Bohom? Bude pre to zatratený, alebo naopak bude spasený?

Tu už je len krôčik k tomu, aby autor začal tvrdiť, že kto sa klania, modlí, uctieva nado všetko Ježiša Krista, tak je modlárom a ide do zatratenia. To už aký väčší identifikátor antikrista je nad to, ak niekto vystríha pred uctievaním Ježiša Krista a vyhráža sa zatratením pre tých, ktorí sa celí odovzdali Kristu.

Pýtal som sa jedného SJ, kde je miera uctievania Krista, kedy by to už bolo na spasenie a kedy už je to na zatratenie. Kde je tu tá miera uctievania?
Ján 14:1 Nech sa neľaká vaše srdce! Veríte v Boha, verte aj vo mňa.

No a či budem zatratený za to, že to Otcove Slovo – Krista povýšim vo svojom srdci nad všetko a teda, že mi bude Bohom. Lebo ak nebudem pre toto zatratený, ale práve naopak spasený skrze vieru v Krista, tak potom kde je argument u popieračov Božstva Ježiša Krista a teda, že prečo by som nemal povýšiť vo svojom srdci to Otcove Slovo – Krista nad všetko, aby mi bol Bohom a aby som svojím životom oslavoval jedine Boha.

Tak odpovedz Mikim, bude človek za to zatratený, alebo spasený?

mikim
Príspevky: 1204
Registrovaný: 06 Júl 2016, 22:44
Kontakt:

Re: Kdo byl Ježíš, který se za nás obětoval.

Neprečítaný príspevokod mikim » 14 Jan 2020, 17:12

Viktorrealita píše:
14 Jan 2020, 10:36
mikim píše:
13 Jan 2020, 19:01
Mikim
Tí, ktorí popierajú Božstvo Ježiša Krista smerujú do náručia antikrista, lebo z toho ducha to učenie vychádza.
Ak niekto začne tvrdiť, že Ježiš Kristus je len človek a z tohto dôvodu prevráti celé Písmo, tak chcem vedieť argument z Písma a to, čo sa stane s človekom, pre ktorého sa v jeho srdci stal Kristus - to Otcové Slovo, skalou spasenia – Bohom? Bude pre to zatratený, alebo naopak bude spasený?

Tu už je len krôčik k tomu, aby autor začal tvrdiť, že kto sa klania, modlí, uctieva nado všetko Ježiša Krista, tak je modlárom a ide do zatratenia. To už aký väčší identifikátor antikrista je nad to, ak niekto vystríha pred uctievaním Ježiša Krista a vyhráža sa zatratením pre tých, ktorí sa celí odovzdali Kristu.

Pýtal som sa jedného SJ, kde je miera uctievania Krista, kedy by to už bolo na spasenie a kedy už je to na zatratenie. Kde je tu tá miera uctievania?
Ján 14:1 Nech sa neľaká vaše srdce! Veríte v Boha, verte aj vo mňa.

No a či budem zatratený za to, že to Otcove Slovo – Krista povýšim vo svojom srdci nad všetko a teda, že mi bude Bohom. Lebo ak nebudem pre toto zatratený, ale práve naopak spasený skrze vieru v Krista, tak potom kde je argument u popieračov Božstva Ježiša Krista a teda, že prečo by som nemal povýšiť vo svojom srdci to Otcove Slovo – Krista nad všetko, aby mi bol Bohom a aby som svojím životom oslavoval jedine Boha.

Tak odpovedz Mikim, bude človek za to zatratený, alebo spasený?
...Tí, ktorí popierajú Božstvo Ježiša Krista smerujú do náručia antikrista, lebo z toho ducha to učenie vychádza.
Ak niekto začne tvrdiť, že Ježiš Kristus je len človek a z tohto dôvodu prevráti celé Písmo, tak chcem vedieť argument z Písma a to, čo sa stane s človekom, pre ktorého sa v jeho srdci stal Kristus - to Otcové Slovo, skalou spasenia – Bohom? Bude pre to zatratený, alebo naopak bude spasený?

Ne naopak ty Viktor děláš z člověka Pána Ježíše Boha, což Bible vůbec nikde nepotvrzuje, nepotvrzuje to ani sám Ježíš, ani jeho jediný Bůh Otec , ani apoštolové. Naopak každý kdo dělá z Pána Ježíše Boha, podsouvá ho do nějaké nesmyslné nebiblické pohanské trojice, dělá z Pána Ježíše Krista skálu spasení Boha, což je další pojem, který se v Písmu vůbec nevyskytuje bude za svá troufalá a drzá slova jistě jednou jediným Bohem Otcem odsouzen, neexistuje totiž žádný druhý či další Bůh, kromě jednoho, před Bohem Otcem nebyl žádný Bůh a ani po něm nebude, jak říká sám Bůh Otec. Pán Ježíš Kristus není v Písmu žádnou skálou spasení, ale je cestou, pravdou a životem k jedinému Bohu Otci anebo max. duchovní skálou (za předpokladu, že si ap. Pavel nevymýšlel, protože to jeho sdělení jasně odporuje Izaiáši 44.8). Jedinou skálou je Bůh Otec a nikdo jiný.
2 Samuelova 22:3  Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.

2 Samuelova 22:47  Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,

Žalmy 89:27  On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.

Izajáš 26:4  Doufejtež v Hospodina až na věky; nebo v Hospodinu, v Hospodinu jest skála věčná.

Izajáš 44:8  Nebojtež se, ani lekejte. Zdali hned zdávna nepověděl jsem tobě a neoznámil, čehož vy sami mně svědkové jste? Zdaliž jest Bůh kromě mne? Neníť jistě žádné skály, jáť o žádné nevím

...No a či budem zatratený za to, že to Otcove Slovo – Krista povýšim vo svojom srdci nad všetko a teda, že mi bude Bohom. Lebo ak nebudem pre toto zatratený, ale práve naopak spasený skrze vieru v Krista, tak potom kde je argument u popieračov Božstva Ježiša Krista a teda, že prečo by som nemal povýšiť vo svojom srdci to Otcove Slovo – Krista nad všetko, aby mi bol Bohom a aby som svojím životom oslavoval jedine Boha.

Tak odpovedz Mikim, bude človek za to zatratený, alebo spasený?

Pokud povýšíš člověka Pána Ježíše Krista ve svém srdci nad všechno i nad jediného Boha Otce a budeš brát a uctívat Ježíše jako Boha, pak jsi modlář. Nemáme se modlit jen k Pánu Ježíši Kristu, i když nás jistě slyší také, ale nemáme vynechávat v jakékoliv modlitbě Boha Otci ke kterému se modlíme vždy na prvním místě jak nás učil i sám Pán Ježíš Kristus, pokud ti to co Ježíš učil nic neříká, pak jsi mimo. V modlitbě můžeme vždy dodat "skrze Ježíše Krista", i když Kristus nás to nikdy neučil, abychom tak činili, ale je to z úcty k němu, protože ho Bůh vyvýšil nade všechno a přesto ho nevyvýšil jako dalšího Boha:
Filipským 2:9  Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno,
Stále musíme mít na mysli, že Bůh je a navždy zůstane jen jeden:¨
Efezským 4:6  jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech.

Viktorrealita
Príspevky: 564
Registrovaný: 30 Sep 2018, 10:46
Kontakt:

Re: Kdo byl Ježíš, který se za nás obětoval.

Neprečítaný príspevokod Viktorrealita » 14 Jan 2020, 18:46

mikim píše:
14 Jan 2020, 17:12
Viktorrealita píše:
14 Jan 2020, 10:36
mikim píše:
13 Jan 2020, 19:01
Mikim
Tí, ktorí popierajú Božstvo Ježiša Krista smerujú do náručia antikrista, lebo z toho ducha to učenie vychádza.
Ak niekto začne tvrdiť, že Ježiš Kristus je len človek a z tohto dôvodu prevráti celé Písmo, tak chcem vedieť argument z Písma a to, čo sa stane s človekom, pre ktorého sa v jeho srdci stal Kristus - to Otcové Slovo, skalou spasenia – Bohom? Bude pre to zatratený, alebo naopak bude spasený?

Tu už je len krôčik k tomu, aby autor začal tvrdiť, že kto sa klania, modlí, uctieva nado všetko Ježiša Krista, tak je modlárom a ide do zatratenia. To už aký väčší identifikátor antikrista je nad to, ak niekto vystríha pred uctievaním Ježiša Krista a vyhráža sa zatratením pre tých, ktorí sa celí odovzdali Kristu.

Pýtal som sa jedného SJ, kde je miera uctievania Krista, kedy by to už bolo na spasenie a kedy už je to na zatratenie. Kde je tu tá miera uctievania?
Ján 14:1 Nech sa neľaká vaše srdce! Veríte v Boha, verte aj vo mňa.

No a či budem zatratený za to, že to Otcove Slovo – Krista povýšim vo svojom srdci nad všetko a teda, že mi bude Bohom. Lebo ak nebudem pre toto zatratený, ale práve naopak spasený skrze vieru v Krista, tak potom kde je argument u popieračov Božstva Ježiša Krista a teda, že prečo by som nemal povýšiť vo svojom srdci to Otcove Slovo – Krista nad všetko, aby mi bol Bohom a aby som svojím životom oslavoval jedine Boha.

Tak odpovedz Mikim, bude človek za to zatratený, alebo spasený?
...Tí, ktorí popierajú Božstvo Ježiša Krista smerujú do náručia antikrista, lebo z toho ducha to učenie vychádza.
Ak niekto začne tvrdiť, že Ježiš Kristus je len človek a z tohto dôvodu prevráti celé Písmo, tak chcem vedieť argument z Písma a to, čo sa stane s človekom, pre ktorého sa v jeho srdci stal Kristus - to Otcové Slovo, skalou spasenia – Bohom? Bude pre to zatratený, alebo naopak bude spasený?

Ne naopak ty Viktor děláš z člověka Pána Ježíše Boha, což Bible vůbec nikde nepotvrzuje, nepotvrzuje to ani sám Ježíš, ani jeho jediný Bůh Otec , ani apoštolové. Naopak každý kdo dělá z Pána Ježíše Boha, podsouvá ho do nějaké nesmyslné nebiblické pohanské trojice, dělá z Pána Ježíše Krista skálu spasení Boha, což je další pojem, který se v Písmu vůbec nevyskytuje bude za svá troufalá a drzá slova jistě jednou jediným Bohem Otcem odsouzen, neexistuje totiž žádný druhý či další Bůh, kromě jednoho, před Bohem Otcem nebyl žádný Bůh a ani po něm nebude, jak říká sám Bůh Otec. Pán Ježíš Kristus není v Písmu žádnou skálou spasení, ale je cestou, pravdou a životem k jedinému Bohu Otci anebo max. duchovní skálou (za předpokladu, že si ap. Pavel nevymýšlel, protože to jeho sdělení jasně odporuje Izaiáši 44.8). Jedinou skálou je Bůh Otec a nikdo jiný.
2 Samuelova 22:3  Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.

2 Samuelova 22:47  Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,

Žalmy 89:27  On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.

Izajáš 26:4  Doufejtež v Hospodina až na věky; nebo v Hospodinu, v Hospodinu jest skála věčná.

Izajáš 44:8  Nebojtež se, ani lekejte. Zdali hned zdávna nepověděl jsem tobě a neoznámil, čehož vy sami mně svědkové jste? Zdaliž jest Bůh kromě mne? Neníť jistě žádné skály, jáť o žádné nevím

...No a či budem zatratený za to, že to Otcove Slovo – Krista povýšim vo svojom srdci nad všetko a teda, že mi bude Bohom. Lebo ak nebudem pre toto zatratený, ale práve naopak spasený skrze vieru v Krista, tak potom kde je argument u popieračov Božstva Ježiša Krista a teda, že prečo by som nemal povýšiť vo svojom srdci to Otcove Slovo – Krista nad všetko, aby mi bol Bohom a aby som svojím životom oslavoval jedine Boha.

Tak odpovedz Mikim, bude človek za to zatratený, alebo spasený?

Pokud povýšíš člověka Pána Ježíše Krista ve svém srdci nad všechno i nad jediného Boha Otce a budeš brát a uctívat Ježíše jako Boha, pak jsi modlář. Nemáme se modlit jen k Pánu Ježíši Kristu, i když nás jistě slyší také, ale nemáme vynechávat v jakékoliv modlitbě Boha Otci ke kterému se modlíme vždy na prvním místě jak nás učil i sám Pán Ježíš Kristus, pokud ti to co Ježíš učil nic neříká, pak jsi mimo. V modlitbě můžeme vždy dodat "skrze Ježíše Krista", i když Kristus nás to nikdy neučil, abychom tak činili, ale je to z úcty k němu, protože ho Bůh vyvýšil nade všechno a přesto ho nevyvýšil jako dalšího Boha:
Filipským 2:9  Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno,
Stále musíme mít na mysli, že Bůh je a navždy zůstane jen jeden:¨
Efezským 4:6  jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech.
No a ten istý Izaiáš prorokuje a Pavol to potvrdzuje: Iz 9:6 Lebo dieťa sa nám narodilo, syn nám je daný, a kniežatstvo bude na jeho pleci, a nazovú jeho meno: Predivný, Radca, Silný Bôh, Udatný Hrdina, Otec Večnosti, Knieža Pokoja.

Ak je tam meno Ježiša Krista, ako Silný Boh, tak si potom odsúdil proroka Izaiáša, že si takéto niečo vôbec dovolil ak napísal, že ho nazvú menom: Predivný, Radca, Silný Bôh, Udatný Hrdina, Otec Večnosti, Knieža Pokoja.
Mikim napísal cit: Naopak každý kdo dělá z Pána Ježíše Boha, podsouvá ho do nějaké nesmyslné nebiblické pohanské trojice, dělá z Pána Ježíše Krista skálu spasení Boha, což je další pojem, který se v Písmu vůbec nevyskytuje bude za svá troufalá a drzá slova jistě jednou jediným Bohem Otcem odsouzen, neexistuje totiž žádný druhý či další Bůh, kromě jednoho, před Bohem Otcem nebyl žádný Bůh a ani po něm nebude, jak říká sám Bůh Otec.
Vieš, čo znamená napr. meno – Otec Večnosti? Ak je Ježiš len človek, tak ako môžu akéhokoľvek človeka nazývať Otcom Večnosti, alebo Silný Boh?

mikim
Príspevky: 1204
Registrovaný: 06 Júl 2016, 22:44
Kontakt:

Re: Kdo byl Ježíš, který se za nás obětoval.

Neprečítaný príspevokod mikim » 17 Jan 2020, 15:28

Viktorrealita píše:
14 Jan 2020, 18:46
mikim píše:
14 Jan 2020, 17:12
Viktorrealita píše:
14 Jan 2020, 10:36
mikim píše:
13 Jan 2020, 19:01
Mikim
Tí, ktorí popierajú Božstvo Ježiša Krista smerujú do náručia antikrista, lebo z toho ducha to učenie vychádza.
Ak niekto začne tvrdiť, že Ježiš Kristus je len človek a z tohto dôvodu prevráti celé Písmo, tak chcem vedieť argument z Písma a to, čo sa stane s človekom, pre ktorého sa v jeho srdci stal Kristus - to Otcové Slovo, skalou spasenia – Bohom? Bude pre to zatratený, alebo naopak bude spasený?

Tu už je len krôčik k tomu, aby autor začal tvrdiť, že kto sa klania, modlí, uctieva nado všetko Ježiša Krista, tak je modlárom a ide do zatratenia. To už aký väčší identifikátor antikrista je nad to, ak niekto vystríha pred uctievaním Ježiša Krista a vyhráža sa zatratením pre tých, ktorí sa celí odovzdali Kristu.

Pýtal som sa jedného SJ, kde je miera uctievania Krista, kedy by to už bolo na spasenie a kedy už je to na zatratenie. Kde je tu tá miera uctievania?
Ján 14:1 Nech sa neľaká vaše srdce! Veríte v Boha, verte aj vo mňa.

No a či budem zatratený za to, že to Otcove Slovo – Krista povýšim vo svojom srdci nad všetko a teda, že mi bude Bohom. Lebo ak nebudem pre toto zatratený, ale práve naopak spasený skrze vieru v Krista, tak potom kde je argument u popieračov Božstva Ježiša Krista a teda, že prečo by som nemal povýšiť vo svojom srdci to Otcove Slovo – Krista nad všetko, aby mi bol Bohom a aby som svojím životom oslavoval jedine Boha.

Tak odpovedz Mikim, bude človek za to zatratený, alebo spasený?
...Tí, ktorí popierajú Božstvo Ježiša Krista smerujú do náručia antikrista, lebo z toho ducha to učenie vychádza.
Ak niekto začne tvrdiť, že Ježiš Kristus je len človek a z tohto dôvodu prevráti celé Písmo, tak chcem vedieť argument z Písma a to, čo sa stane s človekom, pre ktorého sa v jeho srdci stal Kristus - to Otcové Slovo, skalou spasenia – Bohom? Bude pre to zatratený, alebo naopak bude spasený?

Ne naopak ty Viktor děláš z člověka Pána Ježíše Boha, což Bible vůbec nikde nepotvrzuje, nepotvrzuje to ani sám Ježíš, ani jeho jediný Bůh Otec , ani apoštolové. Naopak každý kdo dělá z Pána Ježíše Boha, podsouvá ho do nějaké nesmyslné nebiblické pohanské trojice, dělá z Pána Ježíše Krista skálu spasení Boha, což je další pojem, který se v Písmu vůbec nevyskytuje bude za svá troufalá a drzá slova jistě jednou jediným Bohem Otcem odsouzen, neexistuje totiž žádný druhý či další Bůh, kromě jednoho, před Bohem Otcem nebyl žádný Bůh a ani po něm nebude, jak říká sám Bůh Otec. Pán Ježíš Kristus není v Písmu žádnou skálou spasení, ale je cestou, pravdou a životem k jedinému Bohu Otci anebo max. duchovní skálou (za předpokladu, že si ap. Pavel nevymýšlel, protože to jeho sdělení jasně odporuje Izaiáši 44.8). Jedinou skálou je Bůh Otec a nikdo jiný.
2 Samuelova 22:3  Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.

2 Samuelova 22:47  Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,

Žalmy 89:27  On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.

Izajáš 26:4  Doufejtež v Hospodina až na věky; nebo v Hospodinu, v Hospodinu jest skála věčná.

Izajáš 44:8  Nebojtež se, ani lekejte. Zdali hned zdávna nepověděl jsem tobě a neoznámil, čehož vy sami mně svědkové jste? Zdaliž jest Bůh kromě mne? Neníť jistě žádné skály, jáť o žádné nevím

...No a či budem zatratený za to, že to Otcove Slovo – Krista povýšim vo svojom srdci nad všetko a teda, že mi bude Bohom. Lebo ak nebudem pre toto zatratený, ale práve naopak spasený skrze vieru v Krista, tak potom kde je argument u popieračov Božstva Ježiša Krista a teda, že prečo by som nemal povýšiť vo svojom srdci to Otcove Slovo – Krista nad všetko, aby mi bol Bohom a aby som svojím životom oslavoval jedine Boha.

Tak odpovedz Mikim, bude človek za to zatratený, alebo spasený?

Pokud povýšíš člověka Pána Ježíše Krista ve svém srdci nad všechno i nad jediného Boha Otce a budeš brát a uctívat Ježíše jako Boha, pak jsi modlář. Nemáme se modlit jen k Pánu Ježíši Kristu, i když nás jistě slyší také, ale nemáme vynechávat v jakékoliv modlitbě Boha Otci ke kterému se modlíme vždy na prvním místě jak nás učil i sám Pán Ježíš Kristus, pokud ti to co Ježíš učil nic neříká, pak jsi mimo. V modlitbě můžeme vždy dodat "skrze Ježíše Krista", i když Kristus nás to nikdy neučil, abychom tak činili, ale je to z úcty k němu, protože ho Bůh vyvýšil nade všechno a přesto ho nevyvýšil jako dalšího Boha:
Filipským 2:9  Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno,
Stále musíme mít na mysli, že Bůh je a navždy zůstane jen jeden:¨
Efezským 4:6  jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech.
No a ten istý Izaiáš prorokuje a Pavol to potvrdzuje: Iz 9:6 Lebo dieťa sa nám narodilo, syn nám je daný, a kniežatstvo bude na jeho pleci, a nazovú jeho meno: Predivný, Radca, Silný Bôh, Udatný Hrdina, Otec Večnosti, Knieža Pokoja.

Ak je tam meno Ježiša Krista, ako Silný Boh, tak si potom odsúdil proroka Izaiáša, že si takéto niečo vôbec dovolil ak napísal, že ho nazvú menom: Predivný, Radca, Silný Bôh, Udatný Hrdina, Otec Večnosti, Knieža Pokoja.
Mikim napísal cit: Naopak každý kdo dělá z Pána Ježíše Boha, podsouvá ho do nějaké nesmyslné nebiblické pohanské trojice, dělá z Pána Ježíše Krista skálu spasení Boha, což je další pojem, který se v Písmu vůbec nevyskytuje bude za svá troufalá a drzá slova jistě jednou jediným Bohem Otcem odsouzen, neexistuje totiž žádný druhý či další Bůh, kromě jednoho, před Bohem Otcem nebyl žádný Bůh a ani po něm nebude, jak říká sám Bůh Otec.
Vieš, čo znamená napr. meno – Otec Večnosti? Ak je Ježiš len človek, tak ako môžu akéhokoľvek človeka nazývať Otcom Večnosti, alebo Silný Boh?
https://www.biblicalunitarian.com/videos/isaiah-9-6
1. Trinitáři by měli připustit, že tento verš je nesprávně přeložen jen ze skutečnosti, že Ježíš není nikdy nikde v Písmu nazýván „věčným otcem“. Trinitaristé skutečně popírají, že Ježíš je „věčný otec.
„Je to základní zásada trinitářské doktríny, že křesťané by„ neměli zmást osoby ani rozdělit látku “(Athanasian Creed). Pokud je tedy tento verš přeložen správně, pak mají trojičtí křesťané skutečný problém. Fráze je však chybně přeložena. Slovo přeložené „věčné“ je ve skutečnosti „věk,
“A správný překlad je, že Ježíš bude nazýván„ otcem [nadcházejícího] věku “.

V biblické kultuře byl každý, kdo něco začal nebo byl pro něco velmi důležitý, nazýván jeho „otcem“. Například proto, že Jabal jako první žil ve stanu a choval hospodářská zvířata, říká Bible:
„Byl otcem těch, kteří žijí ve stanech a chovají hospodářská zvířata“ (Gen. 4:20). Navíc, protože Jubal byl prvním vynálezcem hudebních nástrojů, nazývá se „otec všech, kteří hrají na harfu a flétnu“ (Gen. 4:21). Písmo v těchto verších nepoužívá „otce“ ve smyslu doslovného otce nebo předka,
protože oba tito muži byli potomky Kainových a všichni jejich potomci zemřeli při povodni. „Otec“ byl používán v kulturním porozumění toho, kdo jako první udělal něco, nebo někoho, kdo byl nějakým způsobem důležitý. Protože Mesiáš bude ten, kdo určí nadcházející věk, pozvedne do něj mrtvé a bude nad ním vládnout,
nazývá se „otec nadcházejícího věku“.

2. Frázi „Mighty God“ lze také lépe přeložit. Ačkoli slovo „Bůh“ v hebrejské kultuře mělo mnohem širší rozsah použití, než je tomu u nás, průměrný čtenář to neví ani nechápe.
Čtenáři, kteří znají semitské jazyky, vědí, že člověk, který jedná s Boží autoritou, může být nazýván „bůh“. Ačkoli angličtina jasně rozlišuje mezi „Bohem“ a „bohem“, hebrejský jazyk, který má pouze velká písmena, nemůže. Lepším překladem pro anglického čtenáře by byl „mocný hrdina“ nebo „božský hrdina“.
„Martin Luther i James Moffatt přeložili tuto frázi jako„ božský hrdina “ve svých Biblích. (Více informací o flexibilním používání „Boha“ viz poznámky k Židům 1: 8.

3. Jasným příkladem toho, že slovo přeloženo „Bůh“ v Izaiášovi 9: 6 lze použít u mocných pozemských vládců, je Ezechiel 31:11, odkazující na babylonského krále.
Trojice předsudků většiny překladatelů lze jasně vidět porovnáním Izaiáše 9: 6 (el = „Bůh“) s Ezechielem 31:11 (el = „vládce“). Pokud by ho nazval Mesiáš el, učinil ho Bohem, pak by Babylonský král byl také Bohem. Izaiáš mluví o Božím Mesiášovi a nazývá jej mocným vládcem, kterým samozřejmě bude.
Fráze přeložila „Mighty God“ v Izaiášovi 9: 6 v NIV v hebrejštině, el gibbor. Právě tato věta, v množném čísle, se používá Ezechiel 32:21, kde podle postavy řečové personifikace mluví mrtví „hrdinové“ a mocní muži, aby mluvili s ostatními. Fráze v Ezekielu je přeložena do „mocných vůdců“ v NIV,
a „silný mezi mocnými“ v KJV a NASB. Hebrejská fráze, pokud je použita v jednotném čísle, se může vztahovat na jednoho „mocného vůdce“, stejně jako když se používá v množném čísle, může se vztahovat na mnoho „mocných vůdců“.

4. Kontext osvětluje velkou pravdu o verši,
a také ukazuje, že neexistuje důvod ospravedlnit se tím, že se vztahuje k Trojici, ale spíše k Božímu ustanovenému vládci. Úvodní verš této kapitoly předpovídá čas, kdy „už nebude více pochmurný pro ty, kdo jsou v tísni.“ Veškerá válka a smrt přestanou a „bota každého válečníka bude určena ke spálení“ (v. 5).
Jak se to stane? Kapitola pokračuje: „pro nás se narodí dítě a pro nás je dán syn“ (v. 6). Není náznak, že toto dítě bude „Bůh“ a renomovaní trojičtí učenci budou tvrdit, že Židé Starého zákona nevěděli nic o „inkarnaci“. Pro ně byl Mesiáš člověkem pomazaným Bohem.
Začínal jako dítě, což samozřejmě nemohl být nikdy Hospodin, jejich věčný Bůh. A jaký velký vládce by tento muž vyrostl: „vláda bude na svých bedrech. A bude mu říkat Úžasný rádce, Mocný hrdina, otec nadcházejícího věku, princ míru. “Dále„ bude panovat na Davidově trůnu (v. 7),
což nikdy nebylo možné říci o Bohu. Bůh nikdy nemohl sedět na Davidově trůnu. Ale Boží Mesiáš, „Syn Davida“, mohl (Matouš 9:27, et al). Studie poezie v jejím kontextu tedy odhaluje, že se vůbec nevztahuje na Trojici, ale na Mesiáše, syna Davida a Syna Božího.


Späť na

Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: 6 a 0 hostia