od používateľa Tomáš Plechatýý » 14 Jún 2019, 12:26
Myslím si , že v současné době nejde v církvi o o to že by vedení církve mělo vizi a budovalo ji a mezi členy byla část lidí co se jim kvůli té vizi vysmívá a snaží se zabránit aby vedení církve vedlo členy k ,,opravě hradeb a města - díla Pro Boží lid " jako to je v Nehemjáši.
Místo toho si myslím, že v části lidí, co církev kritizuje, jsou aktivní členové, kteří ve své církvi slouží ale kritizují byrokratizaci, nepřehlednost a dvojí metr pro práva a povinnosti členů laiků vůči zaměstnancům církve.
Členové se na své zaměstnance skládají penězi a dary ale nemohou již tolik rozhodovat jaké služby nebo lidi od vedení církve za ně dostanou a co se s jejich penězi dále stane.
Možná bych situaci situaci přirovnal k bouření lidu Izraelského po smrti Šalomouna, za vlády Rechabeáma.
Lid chtěl původně jen uvolnit břemeno nucených prací (= méně povinných odvodů práce, dnes peněz), nechtěl původně vzpouru proti králi a odtrhnutí se.
Podobně dnes lid chce jen snížit náklady církve na její chod a efektivní správu a mít možnost vidět a zkontrolovat kam kolik peněz šlo. (= menší výdaje, které by museli stejně hradit členové), nechtějí vzpouru proti církvi a odtrhnutí se.
Ale stejně jako tomu bylo v příběhu u Rechabeáma, může se i dnes stát, že lidem dojde trpělivost, pokud budou mít dojem ,že nejsou vyslyšeni, nebo jsou jim okovy ještě utaženy a jejich podíl na rozhodování a možnost kontroly ještě snížena.
Takže pokud Mikuláš Pavlík svůj proslov myslel v narážce na události předcházející konferenci CS Unie (návrhy sborů na transparentnost, přiměřený podíl zaměstnanců v počtu delegátů a hlasovacích práv,) tak si myslím, že příměr Nehemjáše a jeho odpůrců pro tento stav nesedí.
Nejsilnější jsou v příběhu Rechabeáma (1 Královská 12) nakonec slova proroka Šemajáše!
Když Rechabeám (který věří, že stejně jako jeho Děd David a jeho Otec Šalomoun byli z Boží vůle Králové), odpoví poddaným, že jim nucené práce a odvody ještě přitvrdí. Kmeny Izraele se mu vzbouří a odtrhnou se od něj.
Rechabeám zkusí vzpouru vyřešit vojensky, protože je přesvědčen, že je přece v právu.
Jenže z úst muže Božího uslyší, že není Boží vůle jeho panování nad celým Izraelem, ale právě to odtrhnutí lidu se stalo z Boží vůle.
I z toho si může vzít vedení církve poučení, aby svému členstvu naslouchalo. Možná totiž nemusí být Boží vůlí, aby byla stále jen ,,jedna Boží církev ostatků" když se nechová dobře.
Myslím si , že v současné době [b]nejde[/b] v církvi o o to že by vedení církve mělo vizi a budovalo ji a mezi členy byla část lidí co se jim kvůli té vizi vysmívá a snaží se zabránit aby vedení církve vedlo členy k ,,opravě hradeb a města - díla Pro Boží lid " jako to je v Nehemjáši.
Místo toho si myslím, že v části lidí, co církev kritizuje, jsou aktivní členové, kteří ve své církvi slouží ale kritizují byrokratizaci, nepřehlednost a dvojí metr pro práva a povinnosti členů laiků vůči zaměstnancům církve.
Členové se na své zaměstnance skládají penězi a dary ale nemohou již tolik rozhodovat jaké služby nebo lidi od vedení církve za ně dostanou a co se s jejich penězi dále stane.
Možná bych situaci situaci přirovnal k bouření lidu Izraelského po smrti Šalomouna, za vlády Rechabeáma.
Lid chtěl původně jen uvolnit břemeno nucených prací (= méně povinných odvodů práce, dnes peněz), nechtěl původně vzpouru proti králi a odtrhnutí se.
Podobně dnes lid chce jen snížit náklady církve na její chod a efektivní správu a mít možnost vidět a zkontrolovat kam kolik peněz šlo. (= menší výdaje, které by museli stejně hradit členové), nechtějí vzpouru proti církvi a odtrhnutí se.
Ale stejně jako tomu bylo v příběhu u Rechabeáma, může se i dnes stát, že lidem dojde trpělivost, pokud budou mít dojem ,že nejsou vyslyšeni, nebo jsou jim okovy ještě utaženy a jejich podíl na rozhodování a možnost kontroly ještě snížena.
Takže pokud Mikuláš Pavlík svůj proslov myslel v narážce na události předcházející konferenci CS Unie (návrhy sborů na transparentnost, přiměřený podíl zaměstnanců v počtu delegátů a hlasovacích práv,) tak si myslím, že příměr Nehemjáše a jeho odpůrců pro tento stav nesedí.
Nejsilnější jsou v příběhu Rechabeáma (1 Královská 12) nakonec slova proroka Šemajáše!
Když Rechabeám (který věří, že stejně jako jeho Děd David a jeho Otec Šalomoun byli z Boží vůle Králové), odpoví poddaným, že jim nucené práce a odvody ještě přitvrdí. Kmeny Izraele se mu vzbouří a odtrhnou se od něj.
Rechabeám zkusí vzpouru vyřešit vojensky, protože je přesvědčen, že je přece v právu.
Jenže z úst muže Božího uslyší, že není Boží vůle jeho panování nad celým Izraelem, ale právě to odtrhnutí lidu se stalo z Boží vůle.
I z toho si může vzít vedení církve poučení, aby svému členstvu naslouchalo. Možná totiž nemusí být Boží vůlí, aby byla stále jen ,,jedna Boží církev ostatků" když se nechová dobře.