Co bylo od počátku

Založte diskusiu o kázni, ktorú ste si vypočuli. (Bolo by dobre, ak by názov obsahoval meno kazateľa a názov kázne, príp. dátum a miesto, kde bola prednesená. Dôležité je, aby bol v príspevku uvedený aj odkaz, kde sa dá kázeň vypočuť - archív na zborových stránkach, youtube, vimeo, ...)
mikim
Príspevky: 1705
Dátum registrácie: 06 Júl 2016, 22:44
Kontaktovať používateľa:

Co bylo od počátku

Neprečítaný príspevok od používateľa mikim »

Co bylo od počátku

1 Jan 1:1 Což bylo od počátku, což jsme slýchali, co jsme očima svýma viděli, a co jsme pilně spatřili, a čeho se ruce naše dotýkaly, o slovu života.

Jan ve svém dopise svědčí o tom, co sám zažil. Nejsou to pohádky, ani výmysly nového náboženství. Na konci jedné etapy dějin poslal Bůh svého Syna (Jan 17,3). Naopak autor dopisu touží po tom se s námi sdílet o radost, že v Ježíši Kristu přišla pro lidstvo účinná pomoc, která může každého připravit pro Boží království. Jan se zmiňuje především o věčném životu. To je o něčem, co lidé, kteří neznají Boha nemohou pochopit. Příslib věčného života v Kristu Ježíši je vysvětlením smyslu našeho života. Život člověka na Zemi je omezen na 120 let, tím není vyloučeno, že výjimky se mohou dožít i vyššího věku. (Gen 6,3).

Před tím, než jsem uvěřil, ptal jsem se, jaký smysl má život. Dvacet až třicet let se připravovat na práci ve společnosti, třicet až čtyřicet let pracovat a pak dvacet let prožívat své stáří, které není vždy radostné. Kdo nezná Boha a Ježíše Krista, smysl života hledá ve ideálech, nechat po sobě potomky, postavit dům, prožít život plný dobrodružství a radovánek, poznat vzdálené země, dosáhnout věhlasu svými činy, myšlenkami, vynálezy, patenty, ale i uměním, knihami, udělat si jméno, být známý jako lidumil, jako člověk, který obětoval svůj život společnosti, svým bližním. Lidé, kteří věří v Boha hledají věčný život a uskutečňují svou lásku k Bohu a k lidem, slouží rodině, bližním, společnosti. Rozdíl je v motivaci. Lidé bez Boha hledají svou slávu, svůj dobrý pocit, svůj věhlas, známost, ideály o lidské společnosti, altruismus (nesobecké, nezištné jednání ve prospěch jiných lidí, lidstva).

Lidé, kteří odevzdali svůj život Bohu, chtějí naplnit Boží vůli, jeho slovo, následovat život, myšlení a jednání Ježíše. Kdyby lidé viděli vaše dobré skutky, aby chválili Boha. (Mat 5,16) Jedni druhých břemena neste a tak plňte zákon Kristův. (Gal 6,2). Miluj svého bližního jako sebe samého. (Mk 12,31; Mt 22,39).

To neznamená, že lidé, kteří věří v Boha jsou lepšími lidmi než lidé, kteří v Boha nevěří. Všichni lidé, kteří konají dobro pro své bližní, pro společnost, si zasluhují naši úctu. K tomu patří i péče a láska v rodině. Jen rodina ve které panují vztahy lásky může vychovat krásné nové lidi.

Mnozí z věřících lidí, kteří milujeme své bližní, toužíme po tom, aby lidé, kteří milují své bližní a nevěří, poznali Boha a Ježíše Krista, a žili jednou s námi v Božím království. Kdyby všichni lidé poznali lásku jako základní vztah ve společnosti, oč radostnější a šťastnější by mohl být náš život už dnes.

V dalších verších (3) píše Jan o obecenství. Obecenství zahrnuje těsné společné vztahy jako např. v rodině, v širší rodině věřících. Dnes jsou ještě společenství, kde lidé mají společný majetek. Jan, autor dopisů, nás vyzývá, abychom měli nejen společenství mezi sebou ve své rodině, v širší rodině věřících. Společenství není jen o tom, že spolu hovoříme, sdílíme se svými radostmi a starostmi, vzájemně si pomáháme, jak kdo to potřebuje a podle našich možností. Kromě toho máme společenství s Bohem a Ježíšem Kristem. Zde máme k nebeskému Otci a jeho Synu Ježíši Kristu vztah. Chválíme je, děkujeme za přijaté dary a splněné prosby a předkládáme své starosti, problémy, radosti a prosby. „O nic si nedělejte starosti, v každé prosbě předkládejte své žádosti Bohu a Boží pokoj, který přesahuje vaše myšlení, bude chránit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.“ (Fil 4,6-8).

Zmíním se ještě o našem vztahu k Pánu Ježíši. Pán Ježíš šel tou těžší cestou před námi, dal nám vzor své nezištné a nesobecké lásky, zanechal nám svá slova, která jsou slova od Boha, je našim učitelem, vůdcem, prostředníkem, zemřel za nás na kříži a byl nebeským Otcem vzkříšen v oslaveném lidském těle a povýšen na pravici trůnu Božího. Pán Ježíš je našim pánem, králem a také bratrem. Spolu s nebeským Otcem a Ježíšem tak tvoříme nebeskou rodinu. Pán Ježíš dostal veškerou moc na nebi a na Zemi, aby mohl připravit každého člověka, který se k Němu přihlásí (Kdo uvěří a pokřtí se spasen bude – Mk 16,16). Víra znamená naprosté odevzdání, důvěru Bohu a Ježíši Kristu.

Ve svém slovu nás učil, jak se modlit. Neřekl, že se máme modlit k Němu, řekl: „Začkoliv byste prosili ve jménu mém, já učiním.“ (Jan 14,13.14). Nikdy neřekl, že Jemu patří větší úcta než nebeskému Otci. Nikde neřekl, že namísto nebeského Otce má být uctíván On Ježíš. Např. Sk 2,21 „Kdo by vzýval jméno Páně bude zachráněn.“ Podle řeckého textu znamená „vzývat“ (etikaleomah) vyslovit jméno, přihlásit se k někomu, dovolávat se něčího jména, zásluh, postavit se pod něčí ochranu, a neznamená, modlit se k někomu. Spíše to znamená modlit se v duchu a smýšlení jako Ježíš k nebeskému Otci.

Ježíš sám připomínal, že Otec je větší než já. Takže si nepřisvojoval stejnou úctu jako Bůh. Je nesprávné namísto k nebeskému Otci modlit se ke Kristu. Vždy musíme mít na mysli, že Bůh je jen jediný pravý a to nebeský Otec, on je Stvořitelem, on poslal Pána Ježíše.

1 Jan 1,9 „Jestliže pak budeme vyznávati hříchy své, věrný je Bůh a spravedlivý, aby nám odpustil hříchy, a očistil nás od všeliké nepravosti.“

Následování Ježíše Krista a víra v Boha nejsou obtížné. (Mat 11,29.30), vyžaduje to od nás jen důvěru a prosby. Přeji vám, aby láska Boží a Ježíš vás vedl svým Duchem bezpečně do Božího království. AMEN

Kurt Müller

Napísať odpoveď

Kto je prítomný

Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 2 neregistrovaní