Zjevení pro dnešek - přednášky D. Batchelor

Založte diskusiu o kázni, ktorú ste si vypočuli. (Bolo by dobre, ak by názov obsahoval meno kazateľa a názov kázne, príp. dátum a miesto, kde bola prednesená. Dôležité je, aby bol v príspevku uvedený aj odkaz, kde sa dá kázeň vypočuť - archív na zborových stránkach, youtube, vimeo, ...)
mikim
Príspevky: 1680
Dátum registrácie: 06 Júl 2016, 22:44
Kontaktovať používateľa:

Re: Zjevení pro dnešek - přednášky D. Batchelor

Neprečítaný príspevok od používateľa mikim »

Neregistrovaný napísal: 10 Jún 2021, 10:29 Mikime, chválím Tě, dal jsi si práci ověřit tvrzení autorů Zjevení pro dnešek, že Darius nechal popravit všechny babylonské úředníky až na Daniela. Bible to nepíše a podle všeho zřejmě už ani Daniel v době Dária nežil(bylo by mu zřejmě přes 100 let), to se teda autoři dost sekli...
Darius popsaný v Bibli není Dariusem I., který začal vládnout v Babyloně dosazený Kýrem až v roce 521-522 př. n. l.

Jak jsem si právě přečetl v nové knize (neboli podruhe právě vydané) od J. Moskaly Kniha Daniel a Makabejská teze +-400stran s nejlepším vysvětlením knihy Daniel podrobně na str. 103-113 kde se píše o Identifikaci Darjavéše médského (Daria), tu si lze ve sboru koupit či objednat nebo v Advent Orion, tak tam je psáno a podrobně upřesněno, že ze všech možných osob zde popsaných by Dariem kdy byl Daniel v Babyloně měl být Gubaru z Gutium s titulem Darius guvernér a general, který dobyl Babylon pod Kýrem v roxe 539 př. n. l. a stal se vazalním králem Babylona (Dan 9.1 a 11.1), vládne krátce cca rok a měsíc dle Nabonidovy kroniky a byl pokročilého věku což odpovídá +- 62 letům dle Dan. 5.31.

Daniel 5:30 V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský.
31 Darius pak Médský ujal království v letech okolo šedesáti a dvou.
Daniel 6:1 Líbilo se pak Dariovi, aby ustanovil nad královstvím úředníků sto a dvadceti, kteříž by byli po všem království.
Gutium patřilo po pádu Asýrie Médii, proto byl a je v Bibli nazýván Médský.
Nikdo to neví sice na 100%, ale je to dle všech dostupných historických materiálů nejpravděpodobnější varianta.
Po něm tam asi vládl už přímo sám Kýrus nebo nějaký další jeho zástupce, ale to jsem nezjišťoval.
A teprve až 521-522, což bylo po smrti Daniele nastoupil na trůn Darius I, který popravil 3000 úředníků, takže shoda jmen a poprava u něj zmíněná mě zmátla.

Tedy vše co se odehrálo popsané u Dan 6.1 - 12.13 se odehrálo právě za období tohoto místokrále vč. popravy úředníků.
Je možné, že něco z Dan. 6-12 bylo napsáno Danielem i po tomto královi, ale kdo vládl v Babyloně 537-522 jsem nezjišťoval. Daniel zemřel 535-530 př. Kr.

Jedinou popravou úředníků kdy žil Dárius i Daniel v Babylonu dle Bible mohlo být vhození lvům někdy v roce 539-538 př. n.l. v době vlády Daria-Gubaru. Za pár let poté 535-530 Daniel umírá.

Daniel 6:7  Uradili se všickni hejtmané království, vývodové, úředníci, správcové a vůdcové, abys ustanovil nařízení královské, a utvrdil zápověd: Kdož by koli vložil žádost na kteréhokoli boha neb člověka do třidcíti dnů, kromě na tebe, králi, aby uvržen byl do jámy lvové.

Daniel 6:24  I rozkázal král, aby přivedeni byli muži ti, kteříž osočili Daniele, a uvrženi jsou do jámy lvové, oni i synové jejich i ženy jejich, a prvé než dopadli dna té jámy, zmocnili se jich lvové, a všecky kosti jejich zetřeli.

Opisuji z knihy str. 109-112:
(předtím se mluví i o Darjavéšovi jako Gubaru, gevernérovi z Babylonu, ale to byl jiný druhý Gubaru popsaný v Nabonidobé kronice)...

FF) Darjaveš jako Gubaru, guvernér z Gutium

Hejčl v roce 1925 v úvodu ke knize Daniel v Bibli české zastává názor, že Ugbaru byl nejspíše "Darius Méd", tvrdí, že Dareia-Méda ztotožňují s místokrálem Gubaru (Ugbaru) např. Hetzenauer, Wilson, De Moor, Trochon, Vigouroux, Zumbiehl, Flunk, a cituje z Nabonidovy kroniky místo o Gubarovi. V nedávné době tuto teorii rozpracoval Shea, který v roce 1972 ztotožnil Darjavéše médského s Gubarem, guvernérem z Gutium,
a generálem Kýrovy armády, který podle Nábonidovy kroniky dobyl v polovině října roku 539 př. Kr. Babylon. Když Shea znovu podrobně zkoumal známé klínopisné tabulky ze začátku vlády Kýra, všiml si užívání jeho titulu. Zjistil, že Kýros po dobu asi čtrnácti měsíců po dobytí Babylona médo-perskými vojsky, to je během posledních pěti měsíců svého nástupního roku (od osmého měsíce) a devíti měsíců svého prvního roku vlády, nenosil titul "král Babylona". V té době používal jen titul "král zemí". Až v závěru prvního roku (v desátém měsíci) jeho vlády byl k titulu, král zemí" připojen ještě titul "král Bablona". Tento "dvojí" titul nosil během celé své další vlády. Z toho je zřejmé, že v té době byl králem v Babyloně někdo jiný, koho Kýrus ustanovil za vládce a kdo v období čtrnácti měsíců vlastnil titul král Babylona (Da 9,1). Takto máme poprvé z mimobiblických pramenů zcela zřetelně potvrzeno, že Kýros, jehož vojsko pod vedením Gubara, guvernéra z Gutium, dobylo Babylon, nevlastnil hned titul "král Babylona". Ten kdo obdržel tento titul, byl jistě vazalním králem pod vládou Kýra. Tato doba netrvala dlouho, pouhých čtrnáct měsíců. Nepřekvapuje nás to proto, že kniha Daniel se zmiňuje pouze o prvním roce vlády krále Darjaveše (tj. Gubara, guvernéra z Gutium, vojevůdce Kýrova vojska a dobyvatele Babylona - Da 9,1, 11.1). To znamená, že brzy odchází ze scény - buď ještě v prvním roce vlády, nebo hned nato. Z tohoto hlediska je také pochopitelné, proč kniha Daniel nazývá tuto postavu "králem" (6.6.9,25).
Délka vlády babylonského krále Gubara je smluvními tabulkami jasně ohraničena. Podle Nabonidovy kroniky Gubaru, guvernér z Gutium a generál, který dobyl babylon, zemřel za jeden rok a tři týdny po pádu Babylona (11. arachsamnu), když údaje této kroniky počítáme konsekutivně. Klíma poznamenává: "Chaldejská říše přestala být od té doby (po dobytí Babylona v roce 539 př. Kr.) samostatným státem. Byla z ní vytvořena perská strapie, jejímž místodržícím se stal Gubaru.

Existuje cekem šest bodů korelace mezi Gubarem, guvernérem z Gutium, a biblickými údaji o Darjáveši médském:

1. Podle Nabonidovy kroniky vedl Gubaru médo-perské vojsko, které dobylo Babylon. Na totéž se dá usoidit z Da 5,28 o činnosti Darjavéše.

2. Podle Nabonidovy kroniky ustavil Gubaru místodržitele v Babylóně. Pode Da 6,1-2 je stejná úloha připsána Darjavéšovi. Je významné, že poté, co Kýros vstoupil do Babylóna, nebyl to on, ale Gubaru, kdo ustanovil místodržitele v Babylóně.

3. Ačkoliv Nabonidova kronika neuvádí Gubarův věk, ze zmínky o jeho smrti za rok po dobytí Babylona se dá usoudit, že byl již pokročilého věku. Tento fakt se dá zharmonizovat s údajem v Da 5,31, kde se říká, že Darjaveš měl 62 let.

4. Podle chronologie Nabonidovy kroniky a výskytu titulů na smluvních tabulkách Gubaru zemřel asi rok po dobytí Babylóna. Tento údaj dobře ladí s Da 9,1 a 11,1, kde je zmíněn pouze první rok Darjavéšovy vlády. Da 10,1 hovoří o třetím roce vlády Kýra a už není zmínka o Darjavešovi. Tato skutečnost se dá logicky vysvětlit tím, že Darjaveš přibližně za rok po pádu Babylona umírá a tak odchází ze scény.

5. Rozdíl mezi královstvím Kýra perského a královstvím Darjavéše medského dobře koreluje s touto situací. Da 10,1 označuje Kýra za krále perského, což se hodí k jeho titulu "král zemí" v ekonomických textech. Na druhé straně Darjaveš médský vládl nad královstvím kaldejským a to dobře koresponduje s titulem "král Babylona", který Kýros přijal až na konci prvního roku své vlády, jak vypovídají smluvní tabulky.

6. Gubarova pozice vazalního krále se shoduje s výrokem v Da 9,11, že Darjaveš "byl učiněn králem" nad kaldejským královstvím, protože svrchovaným králem, který ho dosadil na trůn byl Kýros. (Shea, Darius str. 246).

Napísať odpoveď

Kto je prítomný

Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 4 neregistrovaní