Je to otázka víry v Boha a autoritu Písma a Kristových výroků.Zde jsou dvě problematické okruhy. Kdy byla kniha sepsána a kdy se události staly. Napsána mohla být klidně po oněch událostech. Nicméně to neprotiřečí tomu, že události se mohli odehrát tak, jak jsou popsány a do doby, než byly zapsány, mohly být tradovány. Z toho tedy nelze vyvodit, že si židovský národ sepsal knihu proto, aby podpořil Boží prozřetelnost a vědomost o budoucích událostech.
Mat 24:15-19
Když pak uvidíte ‚znesvěcující ohavnost‘, o níž je řeč u proroka Daniela, jak stojí na místě svatém – kdo čteš, rozuměj – 16 tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor; kdo je na střeše, ať nesestupuje, aby si něco vzal z domu; a kdo je na poli, ať se nevrací, aby si vzal plášť. Běda těhotným a kojícím v oněch dnech!
Ježíš jasně Daniela zmiňuje a že se jedná o tuto knihu je jasné i z výroku o "znesvěcující ohavnosti", kterou interpretuje do blízké budoucnosti. To ukazuje, že Kristus považoval knihu za prorockou, tedy události byly sepsány předem, než se staly. Tím svojí autoritou potvrzuje pravdivost knihy Daniel.
Samozřejmě se to některým lidem nelíbí, křesťané z ranné doby a protestanté viděli v knize předpovězené odpadnutí církve a závěrečné události. Nevěřící a zřejmě větší část katolíků pak věří tomu, že kniha byla napsána až po událostech, což ale Kristus výrokem vylučuje a určitě by necitoval z falešné knihy.