Eschatologický analfabetismus

Diskusia o vieroučných bodoch CASD.
Milan
Príspevky: 415
Dátum registrácie: 07 Aug 2016, 05:26
Kontaktovať používateľa:

Eschatologický analfabetismus

Neprečítaný príspevok od používateľa Milan »

ESCHATOLOGICKÝ ANALFABETISMUS
Napsal: Hanz Gutierrez
Publikováno: říjen 2021

Ted Wilson, předseda Generální konference adventistů sedmého dne, oznámil, že Generální konference plánuje distribuovat miliardu výtisků knihy Ellen Whiteové Velký spor. Toto oznámení o takzvaném "Projektu Velký spor 2.0" zaznělo na Mezinárodním sjezdu adventistů-laiků (ASI), který se konal letos v srpnu (2021) v Orlandu na Floridě. "Velký spor je úžasná kniha. Věřím každému slovu v této knize. Podporuji ji a prosazuji ji - úplnou a kompletní knihu," řekl Wilson ve svých poznámkách, které byly rovněž zveřejněny na jeho účtu na Twitteru.

Tato zpráva byla většinou církve přijata s očekávaným nadšením, menšinou, zejména v některých oblastech světa, s obavami a skepsí. Projekt se zdá být cvičením ve svalnaté teologii hraničící s bezohledností a arogancí. Vychází z čistě kvantitativního pojetí církve a misie, neboť předpokládá, že ten, kdo mluví nejhlasitěji a komu se podaří udělat nejriskantnější věc, má pravdu bez ohledu na obsah. Posedlost výjimečností způsobuje, že často zapomínáme na hodnotu obyčejných věcí. A tou obyčejnou je pro adventismus jednadvacátého století prostě pečlivější přemýšlení o pokroku Božího království, než aby převládla adventistická tradice devatenáctého století. Ti, kdo adventismu přisuzují Boží království, se dopouštějí hrubé chyby ve vnímání a čtení historie. To, že se tohoto omylu dopouštějí jednotliví adventisté, je pochopitelné a do jisté míry přijatelné, ale pokud se toho dopouští i církev jako celek a její vedoucí instituce, je to důvod k velkému znepokojení, lítosti a zklamání.

Trocha prorockého uvědomění a moudrosti by nás měla vést k tomu, abychom se sami sebe ptali: Jaká je povaha a význam posledního poselství, které posíláme druhým? Bohužel musíme vidět, že problém nespočívá pouze v projektu, který zahájil prezident Wilson. Problém spočívá v horním proudu samotné adventistické eschatologie. Tento projekt pouze radikalizuje něco, co si celý adventismus, dokonce i umírněný adventismus, vlastně nese v genech: apokalyptický pohled na dějiny. Eschatologie církve může být: a) věcně falešná, když tvrdí věci, které jsou nesprávné, nebo b) funkčně falešná, když tvrdí věci pravdivé, ale jednostranně. Adventismus spadá do této druhé nefunkčnosti a iniciativy, jako je ta prezidenta Wilsona, situaci jen zhoršují.

V adventismu je vše podmíněno eschatologií: V tomto případě se jedná o sobotu, životní styl, vegetariánství, misii, ekologii, antropologii, filantropii atd. A to může být bohatství. Je to vidět už v našem názvu: adventismus, což znamená "příjezd" nebo "příchod". Jako ve vážném očekávání Ježíšova druhého příchodu. Mít eschatologii je možná lepší než ji nemít, ale to bohužel neznamená, že je to správné. Tomu říkám "eschatologický analfabetismus", mít eschatologii, ale takovou, která se bohužel stala jednostrannou, autoreferenční, nedialogickou a bezohlednou.

Existují dva druhy pravdy, pravda "koherence" a pravda "korespondence". U pravdy podle koherence se klade důraz na soulad prvků uvnitř systému. V pravdě podle korespondence je naopak kladen důraz na vztah vnitřních prvků k vnějšímu světu. Obojí je platné a potřebné a jistě vytváří napětí, které je však pozitivní, protože nám umožňuje naučit se dobře žít nejen s vlastním vědomím a přesvědčením, ale také s ostatními ve vnějším světě. Takovém, který nelze redukovat na svět našeho nitra nebo na svět, který si budujeme ve svých představách. Adventismus vybudoval svou identitu podle silného volání po důslednosti a soudržnosti. To je dobře, ale dnes to nestačí, protože zdravá a vyvážená identita vyžaduje také umět se vztahovat k vnějšímu světu v rámci korespondence, která nutně předpokládá přizpůsobení se druhým. Problém je v tom, že toto nezbytné přizpůsobení je institucionálním adventismem vnímáno jako zrada sebe sama a víry. Paradigma koherence je v adventismu tak dominantní, že nejen naše misie, ale i naše teologie a antropologie se musí snažit o zdravý vztah se světem, z něhož nemůžeme uniknout a v němž se musíme učit být a žít.
Tato jednostranná posedlost důsledností a vnitřní jednotou jde na úkor korespondence a flexibility. Je však snadné ukázat, že Bible obsahuje obojí. Cení si principu důslednosti, ale také principu souvztažnosti (korespondence). Člověk se musí umět lišit od ostatních, ale zároveň musí umět být s ostatními. Ušlechtilá církev je ta, která umí kritizovat svět, ale zároveň umí být ve světě. Od samého počátku našich dějin jsme my adventisté měli velký problém s tím, jak umět žít ve světě. A současná četba Velkého sporu tuto neschopnost a posedlost spíše potvrzuje a radikalizuje.
V Matoušově evangeliu 5,13-16 jsou dvě podobenství o tom, jak být ve světě: jako světlo a jako sůl. Podobenství o světle nám implicitně a strukturálně říká, že abychom mohli světu něco dát, musíme být od světa odděleni. Blahodárný účinek zaručuje pouze toto odpoutání, tento odstup, který musí církev zaručit a zachovat. Světlo, které je příliš blízko, umístěné pod postelí nebo v blízkosti věcí, ztrácí tento nezbytný odstup a nemůže osvěcovat. Toto podobenství je tedy podobenstvím ve prospěch soudržnosti, která se zachovává při zachování odstupu, jenž je pro svědectví nezbytný. Je to podobenství církevní, protože zdůrazňuje hrdinství církve, která tím, že zůstává věrná svým vlastním hodnotám, dokáže lépe osvětlovat svět prostřednictvím odstupu a odlišnosti.
Podobenství o soli nám však implicitně a strukturálně říká, že chceme-li světu něco dát, musíme se se světem smísit. Sůl nemá žádnou hodnotu, pokud zůstane oddělena od jídla. Musí se s jídlem smísit, stát se součástí jídla samotného. Úkolem církve je také umět být ve světě. A umět být ve světě znamená umět být s druhými: rozumět jim, vést s nimi dialog a komunikovat. A především vědět, že pokud jim něco dáváme, platí stejně tak, že oni dávají něco nám. Platí zde zásada reciprocity. My zlepšujeme je a oni zlepšují nás. Fikce čistého adventismu, kterou propaguje určitý výklad Velkého sporu, je nejen psychologickou iluzí, ale také teologickou a prorockou úchylkou, které se adventismus musí zbavit. Naše domnělá čistota víry nemá biblický základ, když je prosazována jednostranně. Víra je obtížná právě proto, že musí být zároveň čistá i hybridní, koherentní i odpovídající, autonomní i vztahová. Vymazat toto napětí znamená deformovat Víru a domestikovat ji, proměnit ji v modlu. Podobenství o soli je ve prospěch korespondence, která ruší vzdálenost mezi námi a světem a tlačí nás k tomu, abychom uměli být ve světě, protože ostatní, kteří jsou ve světě, jsou Bohem milováni stejně jako my adventisté. Toto není církevně, ale světsky zaměřené podobenství, protože zdůrazňuje hodnotu světa. Zabývá se službou a pokorou církve, která tím, že zůstává věrná světu stvořenému, udržovanému a milovanému Bohem, uspěje ve svém poslání tím, že se stane flexibilní, empatickou a vztahovou.
Napětí mezi tím, jak se od světa odlišit, a tím, jak se se světem smísit, však nachází i eschatologickou formulaci. A to je dáno dvěma typy eschatologie, které nacházíme přítomné v Bibli. Například starozákonní eschatologie, stejně jako celá Bible, má dvě verze: V této době se eschatologie dělí na dvě části: apokalyptickou a mesianistickou. "Apokalyptika" neboli apokalyptický světonázor je charakteristickou kombinací několika základních axiomů, mezi něž patří přesvědčení o brzkém konci dějin spojeném s ústředním aktem "soudu". První velký rozmach apokalyptiky se datuje do helénistické éry a zahrnoval i ranou henochovskou literaturu. Ve skutečnosti však apokalyptický světonázor tomuto období předcházel. Jeho hlavní dokončený projev se objevuje již v biblické knize Daniel a ještě dříve v Prorocích. Všichni proroci budovali částečnou apokalypsu prostřednictvím kategorií "den Hospodinův", "soud" nebo "Boží hněv". To je případ Izajášovy takzvané "malé apokalypsy" (kapitoly 24-27).
"Mesiášství" naopak představuje druhý způsob chápání budoucnosti, který není založen na kategorii "Soud", ale na očekávání činitele poslední doby (Mesiáše), který sehraje pozitivní, spásnou roli. Hlavními mesiášskými kategoriemi jsou tedy: "Plnost", "Naplnění" a "Rozkvět". A je důležité poznamenat, že mesiášský světonázor nezačíná křesťanstvím. Mesianismus jistě exploduje s křesťanstvím, protože Kristus je dlouho očekávaným Mesiášem, ale mesiášský světonázor je přítomen již u všech proroků. A nejmesiášštější ze všech starozákonních knih je Izajáš (viz kap. 11,1-9).

Přestože apokalyptické a mesiášské stopy lze nalézt již dávno před Izajášem, teprve u biblických proroků se apokalyptika a mesianismus poprvé uceleně a komplexně formulují. Rozmach apokalyptiky a mesianismu v helénistické a křesťanské éře však vnesl do dějin ambivalentní situaci. Oba světonázory vzkvétaly, ale zároveň měly tendenci stát se jednostrannými a nesouvislými. Starozákonní eschatologie místo toho zůstává základním paradigmatem, a to nejen pro svou otevřenost vůči budoucnosti, ale především pro svou mimořádnou schopnost udržovat spojení a rovnováhu mezi oběma svými podobami: Apokalyptika a mesianismus. Z tohoto důvodu nemůže být žádná eschatologie vyvážená, pokud jednostranně upřednostňuje jednu z nich. A snad nejlepší příklad této starozákonní rovnováhy je uveden ve 2. kapitole Izajáše. Tam najdeme - společně v téže kapitole - "mesiášský" popis eschatologie (verše 1-5) a její "apokalyptickou" verzi (verše 6-22). Obě verze existují vedle sebe. A Nový zákon bude tuto rovnováhu stále moudře zachovávat. Mesiášský aspekt křesťanství je vtělen do čtvrtého evangelia (Lk 4,16-21) a jeho apokalyptický rozměr, nikoliv výlučně, ale především, je patrný v knize Zjevení.

Adventismus vždy byl a stále je převážně apokalyptický. Náš "eschatologický analfabetismus" spočívá právě v tom, že jsme nedokázali obojí adekvátně koexistovat. A současný výklad Velkého sporu tuto situaci ještě zhoršil.

Citová negramotnost neznamená nemít city, ale spíše prožívat jen jeden druh citů nebo přehlížet city, které nás spojují s ostatními. Stejně tak eschatologická negramotnost neznamená být lhostejný k posledním časům nebo Kristovu návratu, ale prostě mít jednostranné a kompaktní vnímání. Přesvědčení, která nedokážou interagovat s různými složkami Božího království v rámci zkušenosti konce časů.

Adventistický étos - a zejména eschatologický adventistický étos - se bohužel naučil žít a živit se pouze přesvědčením, důsledností a bojovností, aniž by byl schopen přidat flexibilitu, vztahovost a dialog. Výsledkem je eschatologie, která je pravdivá, ale nebezpečná, relevantní, ale jednostranná, přesvědčená, ale nemoudrá. A bez moudrosti se svět nezlepší. V dalších článcích se pokusím vypracovat vyváženější kulturní a teologické čtení Velkého sporu, které nepředstavuje ideologickou apologii adventismu a nešetrnou kritiku těch, kteří nejsou adventisty.

Hanz Gutierrez je peruánský teolog, filozof a lékař. V současné době je vedoucím katedry systematické teologie na italské adventistické teologické fakultě "Villa Aurora" a ředitelem CECSUR (Kulturní centrum pro vědy o člověku a náboženství) ve Florencii v Itálii.

Článek byl publikován na Spectrummagazine.org (https://spectrummagazine.org/views/2021 ... lphabetism).Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

Neregistrovaný

Re: Eschatologický analfabetismus

Neprečítaný príspevok od používateľa Neregistrovaný »

Oceňuji jak církev jedná pružně a okamžitě na potřeby světa. 1 000 000 000 výstisků !!!
Je to pár dnů týdnů maximálně měsíců co se většině západního světa (minimálně v Evropě) zdražila energie, zásoby elektřiny a plynu jsou u mnoha států malé a čeká nás zima.

Úžasné poselství velkého sporu na co nejvíce stránkách jistě může mnohé rodiny i bezdomovce stmelit a zahřát nejen u srdce.

Tak nějak

Re: Eschatologický analfabetismus

Neprečítaný príspevok od používateľa Tak nějak »

Neregistrovaný napísal: 17 Okt 2021, 19:35 Oceňuji jak církev jedná pružně a okamžitě na potřeby světa. 1 000 000 000 výstisků !!!
Je to pár dnů týdnů maximálně měsíců co se většině západního světa (minimálně v Evropě) zdražila energie, zásoby elektřiny a plynu jsou u mnoha států malé a čeká nás zima.

Úžasné poselství velkého sporu na co nejvíce stránkách jistě může mnohé rodiny i bezdomovce stmelit a zahřát nejen u srdce.
"Je to vynikající adventistická briketa s velkou výhřevností a neskutečně dlouhou dobou hoření."

Petr M.

Re: Eschatologický analfabetismus

Neprečítaný príspevok od používateľa Petr M. »

Přeložený článek zajímavý, snažící se o "zaječí výkřik" toho, že táááák nějak progresivně malá skupina nechce vše podle Ellen......,
ale je to marné. Autor článku bude muset při dalších komentářích k Drama věků "hodně bruslit", aby "lektoroval" její chybné, lživé, xenofobní útoky na jiné církve, natož pak vůbec vykřesal nějakou eschatologii propojenou s teologií v jejích spisech.

Znovu se jen a jen ukazuje, že na ní to stojí i padá:
http://www.cestaviry.cz/?p=1392

já.jsem.tu

Re: Eschatologický analfabetismus

Neprečítaný príspevok od používateľa já.jsem.tu »

Nebojovat a v tichosti odejít.

Petr
Príspevky: 95
Dátum registrácie: 19 Dec 2015, 08:27
Kontaktovať používateľa:

Re: Eschatologický analfabetismus

Neprečítaný príspevok od používateľa Petr »

já.jsem.tu napísal: 24 Okt 2021, 21:28 Nebojovat a v tichosti odejít.
Na každého, kdo odešel historicky "v tichosti", bylo dohledáno "špinavé prádlo". I proto je dobré zdůvodnit a zveřejnit důvody odchodu.
Obzvlášť pokud se to týká věrouky. A pak...je dobré dát vědět členům, že i "za vysokým plotem ohrádky" svítí taky Boží slunce.

Lída R.

Re: Eschatologický analfabetismus

Neprečítaný príspevok od používateľa Lída R. »

Petr napísal: 25 Okt 2021, 09:34
já.jsem.tu napísal: 24 Okt 2021, 21:28 Nebojovat a v tichosti odejít.
Na každého, kdo odešel historicky "v tichosti", bylo dohledáno "špinavé prádlo". I proto je dobré zdůvodnit a zveřejnit důvody odchodu.
Obzvlášť pokud se to týká věrouky. A pak...je dobré dát vědět členům, že i "za vysokým plotem ohrádky" svítí taky Boží slunce.
A proč se stále "očišťovat"?
Proč stále připomínat adventistům "naši památku"? Kdo chce, vzpomene si na nás a můžeme se vidět.
Jednou jsme odešli, blíží se to 8-9 letům a pořád strašíme na tomto webu (díky adminům za tu možnost, budiž adminové požehnáni a pokoj jim :-)).
Není špatné dát vědět důvody odchodu, ale nač být pořád ten "bývalý", že?

Je i jiná náplň života než předělávat adventisty k obrazu svému.
Třeba nabídnout těm, kteří o to stojí, naše nové hodnoty, z nichž se některé mohou prolínat s těmi starými.
O to jsem se snažila, kdo chtěl, pochopil.
Kde a jak pro Tebe nyní "svítí slunce"?

Jasminec

Re: Eschatologický analfabetismus

Neprečítaný príspevok od používateľa Jasminec »

Pokud vím , trpěla při nějakou duševní nemoci.

Tomáš Plechatýý

Re: Eschatologický analfabetismus

Neprečítaný príspevok od používateľa Tomáš Plechatýý »

Lída R. napísal: 25 Okt 2021, 10:01 Jednou jsme odešli, blíží se to 8-9 letům a pořád strašíme na tomto webu.
Tak to byl zásah do živého!

Žehnám všem adventistům a upřímně se modlím ať už vás dokážu v pokoji nechat být.

Tak nějak

Re: Eschatologický analfabetismus

Neprečítaný príspevok od používateľa Tak nějak »

To tak, aby jsme si neodskočili "domu". Co se děje u nás na "dvoře".

versus

Ta lidská zvědavost a touha ukázat, že jsem si polepšil. :)

Napísať odpoveď

Kto je prítomný

Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 13 neregistrovaných