Šašo Jašo napísal: ↑28 Nov 2021, 12:27
Najprv sa naučte diskutovať.
Šašo Jašo - stěžuješ si, že na tebe mířily argumentační fauly ad hominem a že neumíme diskutovat.
Opomíjíš příčinu toho chování.
Když s tebou zkusili někteří diskutovat věcně, ty jsi diskutovat neuměl, jen jsi jako malé děcko vše popřel.
Druhá možnost je že jsi natolik mentálně zpozdilý, že jsi naší argumentaci nerozuměl.
Pro tuto možnost ti ti milý Jašo ještě zkusím přiblížit.
Diskuse se vedla o sebepojetí EGW. (myslím Ellen whiteovou a jestli o sobě říkala že je víc než prorok a nárokoval si neomylnost atd.)
Zastánci teze, že si neoprávněně nárokovala výsadní postavení argumentovali jejími vlastními spisy a citáty, tys odpovídal opět upřesněním citace jejích spisů, ale potom jsi použil zevšeobecňující nedoloženou tezi, že si EGW nenárokovala neomylnost:
,,Ale nenárokovala si ani neomyľnosť ani nesmrteľnosť ani veľkosť. To jej pripísali jej fanúšikovia a kritici..."
Tím si se postavil do role toho, co víc co za života říkala (nežil jsi v té době) a že znáš kompletní obsah jejích děl (přes 50 000 stran textů jsi téměř jistě všechny nečetl.)
V tuto chvíli stačilo protistraně uvést protipříklad.
Což jsem já udělal.
Tys vyzval k dokázání 3 vlastností:
,,Daj dôkaz kde si nárokuje na neomyľnoť, veľkosť či nesmrteľnosť."
Dostal jsi těch citátů více než bylo potřeba.
1)
NESMRTELNOST
„VŠECHNY TYTO PRAVDY JSOU UČINĚNY
NESMRTELNÝMI V MÝCH SPISECH. PÁN NIKDY NEPOPÍRÁ SVÉ SLOVO. Lidé mohou strojit jeden úklad za druhým, a nepřítel se bude snažit duše odvrátit od pravdy, ALE VŠICHNI, KDO VĚŘÍ, ŽE PÁN MLUVIL SKRZE SESTRU WHITEOVOU a dal jí své poselství, BUDOU OCHRÁNĚNI PŘED MNOHA BLUDY, KTERÉ PŘIJDOU V TĚCHTO POSLEDNÍCH DNECH.“ – Lt 50, 1906 (8MR 319.320)
Zde EGW připisuje sama svému dílu a působení nesmrtelnost. Nedokazoval jsem samozřejmě doslovný důkaz, že o sobě, řekla, že je nesmrtelná.
I když i ten by šel nalézt:
https://www.ellenwhiteova.cz/rane-spisy ... ni-videni/
Brzy
jsme slyšeli Boží hlas, podobný mnohým vodám,
který nám oznamoval den i hodinu Ježíšova příchodu.
Žijící svatí, počtem 144.000, znali a rozuměli tomu hlasu, zatímco bezbožní jej považovali za hřmění a zemětřesení. Když Bůh zvěstoval ten čas, vylil na nás svatého Ducha a naše obličeje začaly zářit a třpytily se slávou Boží jako Mojžíšovi, když sestupoval s hory Sinai.
Těch 144.000 byli všichni zapečetěni a dokonale sjednoceni. Na jejich čelech bylo napsáno: Bůh, Nový Jeruzalém a nádherná hvězda, která obsahovala Ježíšovo nové jméno. Na náš šťastný, svatý stav byli bezbožní rozzuřeni a chtěli se prudce na nás vrhnout a vztáhnout na nás ruce, aby nás uvrhli do vězení, když jsme však naše ruce pozdvihli ve jménu Páně, padli bezmocně k zemi. Pak satanova škola věděla že Bůh nás miloval - kteří jsme si jedni druhým nohy umývali a bratři svatým políbením pozdravovali - a oni se klaněli k našim nohám.
Brzy byly naše oči obráceny na východ, kde se objevil malý, temný obláček, asi poloviční velikosti lidské dlaně všichni jsme věděli, že je to znamení Syna člověka. Všichni jsme se ve slavnostním mlčení upřeně dívali na tento obláček, jak se přibližoval a byl stále jasnější, zářivější a krásnější, až to byl veliký, bílý oblak. Dolní okraj vypadal jako oheň, nad oblakem byla duha a byl obstoupen deseti tisíci anděly, kteří zpívali nejlíbeznější píseň, a na něm seděl Syn člověka. Jeho vlasy byly bílé a kadeřavé a splývaly přes ramena a na Jeho hlavě bylo mnoho korun. Jeho nohy měly podobu ohně, ve své pravici měl ostrý srp a v levici stříbrnou trubku. Jeho oči, které prohlédly Jeho dítky skrz naskrz, byly jako plamen ohně. Potom byly všechny obličeje bledé a ti, kteří Bohem opovrhovali, byli smrtelně zsinalí. Pak jsme všichni zvolali: "Kdo může obstát? Je můj oděv bez poskvrny?" Potom andělé přestali zpívat a po nějakou dobu panovalo jakési hrůzné ticho, když Pán Ježíš zvolal: "Ti, kteří mají čisté ruce a nezkažené srdce, obstojí - má milost je pro vás dostačující" Tu naše obličeje zářily a radost naplnila každé srdce. Andělé zpívali opět ve vyšším kůru, zatímco oblak se přiblížil ještě více k zemi.
Pak zazněla Ježíšova stříbrná trubka, když On sestoupil na oblace, zahalen do plamenů ohně. Upřeně pohleděl na hroby zesnulých svatých, potom pozdvihl své oči i ruce k nebi a zvolal: "Prociťte! Prociťte! Prociťte! - vy, kteří spíte v prachu země a povstaňte!" Potom nastalo veliké zemětřesení, hroby se otvíraly a mrtvi z nich vyšli oděni nesmrtelnosti.
Když těch 144.000 poznali své přátele, které jim smrt odňala, zvolali: "Haleluja" a v téže chvíli jsme byli proměněni a byli jsme vzati vstříc Pánu do vzduchu.
Všichni jsme společně vstoupili do oblaku a byli jsme sedm dní neseni vzhůru ke skleněnému moři, kde Pán Ježíš přinesl koruny a svou vlastní rukou je položil na naše hlavy. Dal nám zlaté harfy a palmy vítězství. Zde, na skleněném moři, stálo těch 144.000 v dokonalém čtyřúhelníku. Někteří z nich měli velmi zářivé koruny, jiní ne tak zářivé. Některé koruny se jevily bohaté na hvězdy, zatímco jiné jich měly málo. Všichni byli úplně spokojeni se svými korunami. Všichni byli oděni od ramen až k nohám nádherným bílým pláštěm. Andělé byli všude kolem nás, když jsme šli přes skleněné moře k bráně města. Pán Ježíš pozvedl své mocné, slavné rámě, uchopil perlovou bránu na lesknoucích se stěžejích, odsunul ji stranou a pravil k nám: "Umyli jste své roucho v mé krvi, pevně jste se zastávali mé pravdy, vstupte!" Všichni jsme vešli a cítili, že jsme měli plné právo do města.
Z kontextu je poznat, že EGW považovala sebe samu za jednu z těch kteří podle Zjevení nezemřou, a dožijí se konce světa- druhého příchodu Ježíše a budou proměněni za života.
Tedy první bod splněn jak přes její spisy (psán později, když již zažila zklamání že Ježíš nepřišel ani 1843 ani 1844 ani 1851)
Tak i doslovně v jejích raných spisech a viděních.
2)
Velikost
Adventisty sedmého dne si Bůh vyvolil za svůj zvláštní lid oddělený od světa. Mocným zásahem pravdy jej oddělil od shonu tohoto světa a připoutal k sobě. Učinil ho svým zástupcem a povolal ho za svého vyslance v posledním záchranném díle.
Největší bohatství pravdy, jaké kdy bylo smrtelníkům svěřeno, nejvznešenější a nejvážnější varování, jaká kdy Bůh člověku poslal, byla svěřena tomuto lidu, aby je oznámil světu. (Testimonies For The Church, sv. 7, s. 138){PPZ 31.3}
A kdo že to sděloval tato poselství pravdy, světlo a svědectví Božímu lidu - adventistům - no přece ona sama.
Tedy se považovala za velikou. Jen to napsala nepřímo, aby vypadala i pokorně.
3)
Neomyľnosť
V modlitebně (v Battle Creeku) i na vysoké škole se vyučuje předmět inspirace a smrtelní lidé si přivlastňují právo říkat, že některé věci v Písmech byly inspirovány a některé ne. Bylo mi ukázáno, že Hospodin nevnukl články o inspiraci, uveřejněné v Review, ani neschválil, aby se doporučovaly naší mládeži na vysoké škole.
Když se lidé odvažují kritizovat Boží Slovo, dostávají se na posvátnou, svatou půdu, a raději by měli s bázní a třesením uznat svoji moudrost za pošetilost. Bůh nepověřil nikoho tím, aby pronášel soud nad Jeho Slovem, aby vybíral některé věci jako inspirované a zavrhoval ostatní jako neinspirované. Se svědectvím se zachází stejným způsobem. Letter 22, 1889.
Smrtelní lidé (to jsme všichni) bychom měli podle EGW s bázní uznat že jsme pošetilý a nemoudří a nemůžeme rozlišovat co je z bible nebo z jejích svědectví inspirované a co neinspirované ani kritizovat bibli nebo její svědectví (dílo/knihy, články, dopisy a vidění).
--------------------
Neuveřejňuji ani jediný článek, který by vyjadřoval pouze mé vlastní myšlenky. Dopisy jsou tím, co mi Pán zjevil ve viděních - převzácné paprsky světla, zářícího od trůnu. 5T 68
Vzhledem k tomu, že křesťané (i adventisté) považují Boha za dokonalého, neomylného a bezchybného a ona o sobě píše, že každý její článek jsou převzácné paprsky světla zářícího od Božího Trůnu, tak tím psala i o svém díle, že je
neomylné.
..................
........Bůh nás vyzývá, abychom se pevně drželi základních zásad, které jsou založeny na
neomylné autoritě.
To, na co zde odkazuje, je její dílo - její knihy články dopisy atd.
--------------------
Takže jsem na tvou výzvu v citátech doložil všechna tři tvrzení. Byť jsem samozřejmě nenašel přímý citát - ,,Jsem velká, nesmrtelná a neomylná". Musel jsem hledat abych diskusi udržel věcnou a podloženou.
A tvoje reakce Šašo Jašo?
,,Ani v jednom z uvedených textov Whiteová sama o sebe nepovedala, že by bola veľká, neomylná či nesmrteľná.
Na moju otázku si nenašiel odpoveď."
-------------------------------
Ať si každý udělá obrázek sám o tom jestli umíš diskutovat věcně ty.
Krátkým popřením jsi zkusil přehodit důkazní břemeno zpět na druhou stranu (kritiky sebepojetí EGW)
Místo abys sám hájil a vysvětlovat tyto citáty a případně všechny další, neboť ty sám jsi vyřkl, že to o sobě nikde netvrdila.
Ty máš dokazovat, když nacházíme proti příklady.
Protipříklady ukazují jasně, že EGW o svém díle psala že je velké, nesmrtelné a neomylná autorita.
Také psala o sobě, že bude jedna z těch , kteří nezemřou tedy že je nesmrtelná.
Urážela se a tvrdila, že uráží Boha, když ji někdo kritizoval, nebo si dovolil o jejích slovech přemýšlet a rozlišovat co není od Boha.
My kritici jsme nehájili tezi, kterou chceš dokázat, totiž, že o sobě DOSLOVNĚ řekla, ,,Jsem veliká nesmrtelná a neomylná."
My hájíme pozici, že ve svém díle se takto často nepřímo pasuje do této role a to tak, aby to čtenářům jako asociace ne vždy explicitně ale jistě implictně naskakovalo.
A teď nám ukaž jak se máme naučit diskutovat!