Marketing v cirkvi

Diskusia o cirkevnej organizácii.
Tomáš Plechatýý

Re: Marketing v cirkvi

Neprečítaný príspevok od používateľa Tomáš Plechatýý »

Pokud organizace vznikla s
ambassador napísal: Každý někdy, v něčem na něco naletí.
Většinou naletíme na reklamní háček.
Vždy je tam nějaký háček, který se do nás "zasekne".
Nepraví evangelisté v casd loví na háčky.
Na háček se dává různá návnada.
Sortiment návnad je tak rozmanitý,
že se vždy někdo chytí.

Chcete někoho dostat do církve?
Nic jednodušší, jen vybrat vhodnou návnadu.
Velmi kvalitní a lákavá návnada je exkluzivita,
Je to pastva pro oči, má pronikavou vůni.
Je to droga uvádějící do euforie.
Každý kdo uvěřil nebo vstoupil do casd pod
vlivem této drogy má dvě možnosti.
Buď se mu otevřou oči a nebo stále žije
na dávkách této drogy. Kolportérů této drogy je stále dost.
Těm co se otevřou oči reagují různě, někteří odejdou, jiní
zůstanou a sestoupí z oblaku povýšenosti na zem.
No a ta skupina, která stále droguje, hodně hlasitě křičí.

"Decibely" jsou mocná zbraň, umlčí i vlastní svědomí.
Církev sama vznikla na principu nalákání na ,,drogu" jedinečnosti a také veliká většina členů do ní kvůli tomu vstoupila a navíc si tento model církev pro své další fungování zakódovala do vlastních stanov a literatury se speciální váhou. Někdo občas prozře, že ta droga má nežádoucí vedlejší účinky a že příjemné pocity už jejího požívání dál neprožívá.

Jaký smysl má sestoupit z oblaku na zem a přitom zůstávat obklopen lidmi, kteří dále jedou na droze? Skrývat, že na mě tato droga už nepůsobí?

Kdyby taková byla úplně celá společnost, ze které nelze uniknout, tak samozřejmě existuje jen podvolení a rezignace, nebo snaha udělat změnu a revoluci. Když ale téměř každé město nebo i vesnice v evropě/americe má i další jiné křesťanské denominace, které nevznikly především na droze, tak proč se snažit ustanovovat nově že v té církvi je normální být bez drogy, když od počátku vždy církev žila jen s touto drogou. Nejpravděpodobněji ta církev jen toho jedince odstřihne. Je malá šance, že přijde změna, ale ta by vedla spíš k rozpadu, rozštěpení až zániku církve. A je jen úplně malá mizivá šance, že se celá církev přepne a a stane novou bez drogy.

Když už zachraňovat denominaci se kterou to je tak těžké, tak proč zrovna tuto?
Často vznikly nové denominace , aby pokryly rozmanité potřeby věřících.
Když už sjednocovat a reformovat denominaci tak proč nezačít u nějaké původní - Řecko Katolické, Římsko katolické, Starokatolické, Pravoslavné, nebo Koptské,Arménské či Gruzínské - to jsou církve ,které mají historii až k prvním staletím křesťanství?

Nebo nad těmi se už zlomila hůl a reformuje se jen reformace?

Nebo pokud naopak reformovat nechceš, ale hodláš navzdory trendům v církvi si věřit po svém, být svobodný a nohama na zemi bez drogy výlučnosti, znovu se ptám:

Proč u toho být v této církvi a ne v nějaké původní? Nějaký tlak na unifomitu na tebe bude pravděpodobně vyvíjen v každé církvi.

Jestliže je ale cíl pro křesťany bořit zdi vystavěné mezi sebou, proč potom zůstávat v jednotlivých denominacích, když stejně nezáleží tolik na tom, o čem která vyučuje, ale každý si v ní může věřit + - čemu sám chce? Proč nevlézt všichni do jedné a v ní si dělat vlastní skupinky, frakce a oblíbence ,jak jsme stejně zvyklí?

ambassador
Príspevky: 2689
Dátum registrácie: 26 Jan 2016, 18:25
Kontaktovať používateľa:

Re: Marketing v cirkvi

Neprečítaný príspevok od používateľa ambassador »

I když je vlákno o marketinku v církvi, tak jen několik poznámek pro Tomáše.
Mladý strom je ještě možné přesadit bez následků.
V případě hodně starého stromu je to smrtelné.
Jsem starý strom, který už nelze přesadit.
Vyrostl jsem v adventistickém "sadu". Postupně jsem
poznával mezery či nedostatky v naši věrouce.
Podle toho, jak jsem poznával hloubku a závažnost
odchýlení se od zvěsti evangelia, tak podle toho jsem
reagoval a netajil jsem se změnou ve svém myšlení.
Za to jsem si vysloužil "pár" nálepek a těch budu zbaven,
jak doufám, až při setkání s Kristem.
Zřejmě bych už nenašel společenství, které by bylo
blízké mému srdci. Jednak tam kde pobývám je jen
katolická církev a pár evangelických asimilujících se
rodin zpět do katolické církve. Nehodlám splynout
s katolickou církví pro závažné rozdíly pojetí spasení.
Jezdit někam daleko? Tak to určitě ne. Jsem rád,
že můžeme ještě absolvovat nutné cesty, někdy i delší.
To pak, ale déle odpočíváme.
Pokud se týká adventistické teologie, tak casd stojí před
barierou zaměstnaneckého poměru kazatelů, teologů,
učitelů, ....... Čehož jsem ušetřen za dvou praktických důvodů.
Mám za to, že by jsi mě měl nechat v klidu dožít v adventsadu..
To, že se tu střetneme na diskuzi, co na tom? Ty máš život
před sebou a já jsem v závěrečné etapě v oddílu veteránů.

A ten obrázek dole? Jednou už tam nebude veterán sedět.
Taková je marketinková realita.
Prílohy
img.obrazky.jpg

Guy
Príspevky: 136
Dátum registrácie: 28 Jan 2016, 17:53
Kontaktovať používateľa:

Re: Marketing v cirkvi

Neprečítaný príspevok od používateľa Guy »

Mladý strom je ještě možné přesadit bez následků. V případě hodně starého stromu je to smrtelné.Jsem starý strom, který už nelze přesadit.Vyrostl jsem v adventistickém "sadu". Postupně jsem poznával mezery či nedostatky v naši věrouce.
Děkuji, moc Ti rozumím, prožívám to samé.Pěkně jsi to vyjádřil.
Zřejmě bych už nenašel společenství, které by bylo blízké mému srdci.
Poznal jsem trochu CB a zjistil, že má podobné složení názorů jako casd - byli v ní "vlažní", nějaký střed a pak "horlivci". Lidé, kteří o víře zase až tak nepřemýšleli, výluční a dokonce i fanatici, samozřejmě věřící se zdravými postoji. Někteří kritizovali jiné, samozřejmě adventisty na předním místě, pastoři byli vesměs rozumní a mladí lidé tolerantnější. Chodit tam, stát se členem? Odpadly by sice problematické otázky,o kterých zde diskutujeme, ale vynořily by se jiné. Je zajímavé, že bývalí členové a kritici asd prakticky nikdy neříkají, zda a kterou církev navštěvují, zřejmě žádnou.
Katolíci nepřipadají v úvahu, stejně jako husité či evangelíci-tyto protestantské církve nemají vizi a nelze se divit, že rapidně ubývají.
Kam tedy jít ze společenství, když je člověk zakořeněn, má v církvi příbuzné, mnoho přátel? Pokud je sbor rozumný a nehrotí věci, lidé s rozdílnými postoji akceptuje-nakonec, být "přítelem" církve přece není a nemůže být hanba. Někdy mám ale dojem, že se k "přátelům" chováme daleko lépe, než k souvěrcům a že jsme lidi, kteří odešli, zvláště z důvodů věrouky, odepsali.
Mám za to, že by jsi mě měl nechat v klidu dožít v adventsadu..To, že se tu střetneme na diskuzi, co na tom? Ty máš život
před sebou a já jsem v závěrečné etapě v oddílu veteránů.
V průběhu života jeden SJ přišel na to, že jejich společenství neučí pravdu. Řešil to tak, že zůstal a to proto, aby lidem uvnitř nenápadně ukazoval na nesrovnalosti. Bylo to pro něho velmi stresující, protože kontrola víry je u nich nastavena velmi přísně a každá odchylka znamená nějaké represe, ale pro něho to byl ale pokyn od Pána, aby, pokud možno, mezi nimi zůstal. Takových lidí může být více a to v každé církvi.
Zatím zůstávám, jsem v milujícím prostředí, tolerantním a obohacuje mne. Samozřejmě se to může změnit, tlaky br.Wilsona a jeho administrativy na "pravověrnost" sílí, jeho volbu považuji za omyl.Mám ale podobný postoj jako Ty Ambassadore - v adventsadu je mi dobře, mám příležitosti sloužit, sdílet se, poslouchat Boží slovo. Některé články víry, s kterými až tak nesouhlasím, jdou stranou a nejsou pro mne důležité v otázce spasení. Nevnímám, že bych měl dobrovolně odejít a navštěvovat jinou církev.

Lída Rohalová
Príspevky: 911
Dátum registrácie: 10 Jan 2017, 10:40
Kontaktovať používateľa:

Re: Marketing v cirkvi

Neprečítaný príspevok od používateľa Lída Rohalová »

Guy napísal:Poznal jsem trochu CB a zjistil, že má podobné složení názorů jako casd - byli v ní "vlažní", nějaký střed a pak "horlivci". Lidé, kteří o víře zase až tak nepřemýšleli, výluční a dokonce i fanatici, samozřejmě věřící se zdravými postoji. Někteří kritizovali jiné, samozřejmě adventisty na předním místě, pastoři byli vesměs rozumní a mladí lidé tolerantnější. Chodit tam, stát se členem? Odpadly by sice problematické otázky,o kterých zde diskutujeme, ale vynořily by se jiné. Je zajímavé, že bývalí členové a kritici asd prakticky nikdy neříkají, zda a kterou církev navštěvují, zřejmě žádnou.
Jako bývalá členka CASD bych se k tomuto ráda vyjádřila.
V současnosti navštěvuji CB konzervativního zaměření, ale nejsem zatím členkou. Sbory CB se jeden od druhého mohou dost odlišovat, jeden je konzervativní, druhý má "charismatické tendence". Z tohoto důvodu je nemožné udělat si z návštěvy jednoho sboru celkový obraz církve. Milý Guy, vůbec netvrdím, že toto je Tvůj případ.

Občas jsme v CASD slýchali zmínku o tom, že všude je to stejné, že jinde to lepší nebude. Většinou to bylo od lidí, kteří znali jinou církev pouze z doslechu, tudíž ji nemohli detailně znát. V takovém případě jsem se vždy lehce pousmála a věta šla jedním uchem tam a druhým ven. Ve své podstatě nevěnuji mnoho pozornosti tvrzením lidí, kteří nemohou vědět, o čem mluví. Jiné to je v případě, když si člověk tou církví prošel, tudíž ji zná mnohem lépe, ne pouze povrchně.

Zde je důležité, o co odcházejícím jde. My jsme nehledali dokonalé společenství lidí bez chyb. Ani my nejsme dokonalí, tudíž toto neočekáváme od druhých. V době našeho "odcházení" jsme navštěvovali současně CASD v sobotu a CB v neděli. Byli jsme CB vděční za hezké přijetí, kterého se nám tam dostalo. I my máme své problémy, ale pro mě bylo prioritní vyřešit věrouku CASD, s jejíž částí už nesouznělo mé svědomí a nedovedla jsem si představit, jak bych v tomto případě měla tuto církev propagovat. V našem sboru jsme se s kritikou adventistů nesetkali, tam je to spíše naopak, že adventisté jsou pokládáni za velké písmáky a fajn lidi.

Pro mě je podstatné, jak společenství na problémy reaguje a jakým způsobem je řeší. Podstatné pro mě je, že už tam nemusím řešit např. věroučné problémy v adventismu. Samozřejmě pokud někdo hledá nějakou jinou dokonalou církev, tak si může nabalit ranec buchet a jít až na kraj světa, a vrátí se s nepořízenou. Tedy podstatné je, co člověk hledá, co je pro něho přijatelné, co není pro něj přijatelné, co je prioritní otázka a co prioritní otázka není.

Znám lidi, kteří po cestě odchodu ztratili víru, je jich dost. Znám také dost lidí, kteří se v jiné církvi "uchytili" a jsou šťastní, slouží Bohu a lidem, a myslím, že své poslání naplňují.
Guy napísal:Katolíci nepřipadají v úvahu, stejně jako husité či evangelíci-tyto protestantské církve nemají vizi a nelze se divit, že rapidně ubývají.
Kam tedy jít ze společenství, když je člověk zakořeněn, má v církvi příbuzné, mnoho přátel? Pokud je sbor rozumný a nehrotí věci, lidé s rozdílnými postoji akceptuje-nakonec, být "přítelem" církve přece není a nemůže být hanba. Někdy mám ale dojem, že se k "přátelům" chováme daleko lépe, než k souvěrcům a že jsme lidi, kteří odešli, zvláště z důvodů věrouky, odepsali.
V evangelické církvi mívají kvalitní poselství z Božího slova a tato církev může sloužit zraněným lidem jako oáza v poušti. Pro mě osobně katolíci v úvahu připadají, ŘC je pro mě jednou z denomicí, o kterých vážně uvažuji. V protestantských kruzích se ohledně této otázky setkávám s nepochopením, ale neočekávám opak.

Kam jít ze společenství? Pro někoho je cesta nechodit nikam, ale zůstat. Vedení k Pánu potřebují lidé všude. Je ale pravdou, že v případě netolerantního sboru k jinému názoru než má mainstream je setrvání dost těžké. Nálepky přicházejí, ale ty přijdou vždy. Ať už odcházíte, či zůstáváte, také nějaké ty nálepky mám. Pro někoho jsme odpadlíci, pro někoho přebíhači z církve do církve, pro jiného něco jiného... Ale člověk je už takový, potřebuje si věci "zařadit", a tento způsob mu přidává jistotu a zbavuje neochoty promýšlet věci z jiných úhlů pohledu.

Navrhovala bych se za lidi, co nás odepsali, modlit, praktikuji to, ale mohla bych víc. Jsou to svým způsobem nešťastní lidé, protože se dobrovolně zbavují obohacujících kontaktů a vystavují se prožívání nepokoje. Žehnání je velmi požehnané a zbavuje hořkosti obě strany - církev i odcházející. Na své cestě za Pánem jsem šťastná, nevím nakonec, kde skončím, ale věřím, že On vede mé kroky. Když jsem se před pár dny ptala, kde je moje místo, odpověděl. A věřím, že bude odpovídat i nadále.

Hezký večer.

ambassador
Príspevky: 2689
Dátum registrácie: 26 Jan 2016, 18:25
Kontaktovať používateľa:

Re: Marketing v cirkvi

Neprečítaný príspevok od používateľa ambassador »

Jediným kvalitním marketinkem jsou kvalitní vztahy uvnitř společenství, které prosakují ven.
Mám rád jednoduchost, praktičnost. Církve, které zavánějí rituály starého zákona (roucha, kadidla, oltáře, ....)? Mě nepřitahují.
Ti co odešli z kterékoliv církve jinam neodsuzuji, respektuji je, ale nemohu je pochopit, každý jsme jiný a máme jinou zkušenost s jiným viděním věcí.
Oficiálně patřím do jednoho sboru, který je silně konzervativní. Stahují, stěhují se do jeho blízkosti konzervativní typy tíhnoucí k EGW. "Ve vzduchu nad vámi poletuje v tomto prostředí EGW, musíte jen uhýbat, aby se vám nezavrtala do hlavy". Další působení v tomto sboru jsem uzavřel, vyčerpal jsem čas, který jsem mu věnoval, pro odmítání jedinců, kteří mají členy "pod palcem". Výlučnost, výlučnost a zase jenom výlučnost. Pracuji jiným způsobem. Jsou lidé, kteří jsou přitahováni vidinou výlučnosti.
Zatím tento sbor roste je akční a to ho upevňuje v sebejistotě. Na vlastní kůži jsem si ověřil, jak
zájem takového společenství slábne. Oni se za mě modlí, abych se "napravil". Jediné co je zajímá je, abych zase začal chodit do toho konkrétního sboru. Dříve jsem působil v jiném sboru, který dnes již je přestárlým sborem. Není to často, ale když tam zavítám, je to žalostný pohled na prázdné řady, kdysi živého sboru.
Jsem vlastně adventista "bez sboru", ale stále věřím Bohu.
Patříte-li do nějakého křesťanského, tolerantního sboru, pak děkujte Bohu a buďte vděčni, že v něm můžete zestárnout, aniž by jste museli mít zavřenou pusu.

Lída Rohalová
Príspevky: 911
Dátum registrácie: 10 Jan 2017, 10:40
Kontaktovať používateľa:

Re: Marketing v cirkvi

Neprečítaný príspevok od používateľa Lída Rohalová »

ambassador napísal:Jediným kvalitním marketinkem jsou kvalitní vztahy uvnitř společenství, které prosakují ven.
Z dlouhodobého pozorování vím, že tím zásadním nejsou "programy", propagace, prodej knih, důraz na schopnosti... atd. Z hlediska růstu církve to nefunguje. Netvrdím, že programy a další věci jsou ze zásady špatně, to ne - chvála Bohu za každého člověka, který chce sloužit. Chci tím jen vyjádřit, že "úspěch" sboru se odvíjí od jednotlivců, kteří sami sebe položí Bohu "na oltář". Křesťanstvo někdy dělá dobré a užitečné věci, jen Pán to momentálně třeba ani nechce. Možná někdy chce, abychom se zastavili a začali poslouchat Jeho hlas, abychom zjistili, co opravdu chce. A pak můžeme mít nějakou vizi, která nepochází od nás, ale shůry - pak není třeba marketing.
Jak může církev oslovit "svět", když už ani jedinec nemá čas se modlit, lítá od roboty k robotě kvůli vysoké hypotéce, má přes týden tak nabitý program, že si v sobotu/neděli ve sboru pospí a pak celý týden nanovo. Jak má takový jedinec v kolotoči stresu slyšet Boží hlas?
ambassador napísal:Mám rád jednoduchost, praktičnost. Církve, které zavánějí rituály starého zákona (roucha, kadidla, oltáře, ....)? Mě nepřitahují.
Ti co odešli z kterékoliv církve jinam neodsuzuji, respektuji je, ale nemohu je pochopit, každý jsme jiný a máme jinou zkušenost s jiným viděním věcí.
Respekt úplně stačí. Člověku můžeme porozumět jen tehdy, pokud chodíme v jeho mokasínech. Ani já neodsuzuji lidi, kteří v adventismu zůstali. Pracuji s nimi také svým způsobem, ale ne ve smyslu nátlaku, aby církev opustili. To si musí lidé vyřešit sami, pro každého je prioritní něco jiného. V některých sborech je možné zůstat, v jiných ne. Když člověk zůstane, nechť svítí ostatním lidem a vede je k Pánu.
Katolictví má pro mě stejnou hodnotu jako protestantství, nevidím ho ani jako horší, ani jako lepší.
ambassador napísal:Oficiálně patřím do jednoho sboru, který je silně konzervativní. Stahují, stěhují se do jeho blízkosti konzervativní typy tíhnoucí k EGW. "Ve vzduchu nad vámi poletuje v tomto prostředí EGW, musíte jen uhýbat, aby se vám nezavrtala do hlavy". Další působení v tomto sboru jsem uzavřel, vyčerpal jsem čas, který jsem mu věnoval, pro odmítání jedinců, kteří mají členy "pod palcem". Výlučnost, výlučnost a zase jenom výlučnost. Pracuji jiným způsobem. Jsou lidé, kteří jsou přitahováni vidinou výlučnosti.
Výlučnost je silná zbraň. Tuto zbraň otáčí její vlastník proti sobě, jen o tom zatím neví. Je moudré investovat svůj čas do lidí, kteří jsou oslovitelní.
A další velmi důležitá věc je, že aby člověk rozvinul svá obdarování, duchovní dary, nebo "křesťanské ctnosti", nutně k tomu potřebuje lidi, kteří mu v tomto pomohou. Tedy nikoliv lidi, kteří o Tobě např. budou prohlašovat, že ten duchovní dar nemáš, protože tento dar už v dnešní době neexistuje. Žel, a velké žel, někteří lidé se dají tímto odradit, a obdarování, které mělo přispět k jednotě a budování sboru, úplně vymizí pod vlivem nesprávného učení. Nebo Boží milost narazí z pohledu člověka na strop "rozumného smýšlení".

S lidmi tíhnoucími k EGW jsem pracovala v praxi, vím, o čem je řeč. Ale nezbývá než těmto lidem žehnat, nesvolávat na ně soudy (to nemluvím na Tebe), protože Bůh vyslýchá modlitby, když se člověk dovolává práva, bylo-li mu ublíženo. Kdo svolává na někoho soud, sám tím soudem bude postižen, to je duchovní zákonitost a je to myšleno naprosto vážně. Bůh po nás chce milosrdenství, ne soudy. Nesprávně zaměřenou horlivost vnímám tak, že člověk byl oklamán duchem náboženství.

ambassador napísal:Zatím tento sbor roste je akční a to ho upevňuje v sebejistotě. Na vlastní kůži jsem si ověřil, jak
zájem takového společenství slábne. Oni se za mě modlí, abych se "napravil". Jediné co je zajímá je, abych zase začal chodit do toho konkrétního sboru. Dříve jsem působil v jiném sboru, který dnes již je přestárlým sborem. Není to často, ale když tam zavítám, je to žalostný pohled na prázdné řady, kdysi živého sboru.
Jsem vlastně adventista "bez sboru", ale stále věřím Bohu.
Zažila jsem, že mi bylo několikrát řečeno, že nejdůležitější ze všeho je chodit do sboru v sobotu. Ze začátku jsem vyprávěla, že neděli nesvětím, že se jen scházíme k bohoslužbě, ale babylónská církev v očích těchto lidí není rovnocenná s ostatkem vyvolených.
Další zákonitost je taková, že pokud člověk není zapsán v srdci druhého člověka, tak platí sejde z očí, sejde z mysli. Lidé se příliš nezajímají o Tvé pocity, pochybnosti, radosti, starosti, ale o to, zda chodíš do správného "kostela" ve správný den a zda ses neodchýlil od pravověří. Ale není to všude stejné, toto je však typické pro sbory se silnou vazbou k EGW.
ambassador napísal:Patříte-li do nějakého křesťanského, tolerantního sboru, pak děkujte Bohu a buďte vděčni, že v něm můžete zestárnout, aniž by jste museli mít zavřenou pusu.
Ano, je důležité děkovat Bohu za společenství, které nám dává. Mám navázaných více kontaktů s lidmi s různých církví. Mám velmi ráda můj nynější domovský sbor, avšak nezdráhám se navštívit ani jiné společenství, když mám tu potřebu. Teď už mám širší pohled a je to nesmírně obohacující. Před nedávnem jsem byla s baptisty na dovolené a Pánu za tuto zkušenost moc a moc děkuji. Pokud Pán dá, ráda bych v tom pokračovala.

ambassador
Príspevky: 2689
Dátum registrácie: 26 Jan 2016, 18:25
Kontaktovať používateľa:

Re: Marketing v cirkvi

Neprečítaný príspevok od používateľa ambassador »

Nechodit do sboru casd (možná i v jiné církvi) je pro některé snad až "zločinem". Málokdo se zajímá
o příčiny, které mohou být někdy velmi jednoduché i praktické. Jindy zase
složité a vztahové. V církvi jsou lidé, kteří dělají "nábor-marketing" a pak jsou lidé, kteří ty
přišlé testují, prověřují a lustrují, následně je zadními vrátky "vykopnou".
Nezajímat se o příčiny znamená léčit jen symptomy a to podporuje "vývoj a výrobu" zaručených nových léků s rychlým nástupem účinku.
Biblický marketing jeví nápadnou a jednoduchou strategii pozvání: "Pojď a "obrázek" si udělej sám!"

Tomáš Plechatýý

Re: Marketing v cirkvi

Neprečítaný príspevok od používateľa Tomáš Plechatýý »

Pro Ambassadora:

Nechci tě přesazovat z advent sadu. Zvlášť ne poté, co jsi sdílel trochu ze svého života a vývoje v CASD.
Naopak si tvé otevřenosti vážím a stejně tak tvého chování.

Proč jsem se ale původně ozval na tvůj příspěvek?

Psal jsi o ,,nepravých evangelistech"

Kód: Vybrať všetko

Každý někdy, v něčem na něco naletí.
Většinou naletíme na reklamní háček.
Vždy je tam nějaký háček, který se do nás "zasekne".
Nepraví evangelisté v casd loví na háčky.
Na háček se dává různá návnada.
Sortiment návnad je tak rozmanitý,
že se vždy někdo chytí.
Není to asi tak úplně o tobě, jako o tom, že mi tvůj příspěvek asocioval odpovědi jiných členů CASD.

Když jsem s nimi probíral projevy / ovoce CASD teologie jako je zákonictví, snaha o dokonalost, nejistota spasení, povýšenost, tak mi namítali, že to jsou extrémističtí jedinci a nemohu říkat, že teologie obecně vede k ,,jejich" projevům. Že ,,normální" evangelisté (z CASD) evangelizují jinak a lépe, že normální členové neřeší takové prkotiny atd. atd.

Souhlasím s tím, že ve sborech je většinou umírněnější většina a potom pár radikálních jedinců.
Také souhlasím, že obecně v křesťanství by mělo být nenormální evangelizovat na háčky.

To na jsem býval a jsem stále háklivý je když členové CASD popírají spojitost s adventní identitou a poselstvím.

Vím že je to těžké k přiznání si pro ,,liberárnější" adventisty, kteří se nechají vést textem bible, zajímají je původní jazyky, a nechávají znění bible prostor, aby měnilo i jejich dosavadní názory, ale je potřeba si přiznat, že v adventismu mají původnímu pojetí mnohem blíže lidé, kteří nechají výklad bible rozhodovat jednoduše citátem od EGW, lidé, kteří věří že jsou součástí Bohem povolaného hnutí, které nese nejdůležitější pravdu pro tuto dobu konce a to pro všechny okolo. Lidé, kteří vnímají ostatní církve a křesťany, kteří si z jejich poselství nesedají s obdivem na zadek jako posměvače Boží pravdě, církve Padlého Babylonu, svůdce, nebo zbloudilé.
A blíže původnímu adventismu mají právě i evangelisté, kteří nekáží pouze evangelium, ale kteří místo toho káží spousty grafů, proroctví, znamení doby a varují před posledním velkým svodem nabádáním k záchraně s věrným ostatkem.

Zkrátka blíže tomu co je v adventismu ,,normální" je Ted Wilson, Ivor Mayers, Maranatha, IŽS a nakladatelství, které vydává anonymně velké spory věků i lidé s přemýšlením jako je Mikim, než lidé jako ty Ambassadore, jako Jiří Beneš, nebo jako mnozí kazatelé z českého sdružení, nebo i předseda Unie.

Zkrátka historie a teologická díla zakladatelů CASD jsou na jejich straně, když kritizují nás, nebo pokrokové kazatele a když volají ,,zpátky ke kořenům".

.................

Ano my všichni jsme často naletěli ,,háčkům" (Já určitě - je přece skvělé být součástí Boží vyvolené církve pro poslední dobu s největší pravdou. Taková výsada a prestiž, moci šířit ,,světlo" a zachraňovat nejen nevěřící ale i ostatní křesťany. Moje EGO uvnitř určitě jásalo, když jsem se dovídal o ,,prorockém předpovězení církve ostatků")

A za to naletění si neseme zodpovědnost a tu je třeba si přiznat.

Ale není to ANI NÁHODOU jednostranná zodpovědnost. ti co nás vyučovali, ti co tyto háčky hlásali zvláště pak, když je tím člověk ,,odkojen" pak je ta zodpovědnost ze strany církve a jejího učení veliká.

A zkrátka není fér když si potom členové myjí ruce jako Pilát nad tím, jaké ultra konzervativce si v církvi vychovali a hážou to na psychickou labilitu, ojedinělou náhodnou radikalizaci, nebo kdovíco.

Někteří lidé by sice stejně v církvi měli sklony k zákonictví i bez adventní zvěsti, neboť je to v lidské povaze, ale to že v tom byli podporováni, místo aby jim hned zpočátku někdo ukázal správnou cestu, to je zodpovědnost církve a jejich učitelů.

..............

A to že jsem nabádal k opuštění adventsadu.....
Sám jsem v něm vyrůstal a cítil jsem se tam dobře a v bezpečí. Pamatuji si, jak přes týden jsem zakoušel posměch až šikanu ve škole, ale o víkendu a hlavně v sobotu jsem mohl být v úkrytu před ,,světem" s lidmi, kteří rozumí a mají podobné potřeby jako já.

Také jsem zažil, že když jsem začal přemýšlet na teologií a jejími nedostatky a když jsem začal přemýšlet nahlas, nebo pokládat otázky, nebo dokonce když už jsem si dovolil nahlas projevit už jiný nový názor, kterému věřím, jak se začalo vřelé přátelství měnit na ostražitost, nedůvěru a nakonec nálepky.

Ani já si moc nevěřím, že bych se dokázal nechat přesadit do jiné denominace, se kterou bych se plně ztotožnil. Spíše hledám společenství křesťanů, kde budu přijímaný, když budu chtít na něco říci svůj názor, tak mi budou naslouchat (neočekávám, že by měli posluchači spolknout všechno co řeknu a měnit podle mne svou víru) a kde nebude v diskusi a sdílení panovat strach s korektnost.

Takže Ti přeji takové společenství nebo alespoň pár přátel.
Pokoj Tobě.

Milan
Príspevky: 432
Dátum registrácie: 07 Aug 2016, 05:26
Kontaktovať používateľa:

Re: Marketing v cirkvi

Neprečítaný príspevok od používateľa Milan »

Katolíci nepřipadají v úvahu nebo Pro mě osobně katolíci v úvahu připadají, ŘC je pro mě jednou z denomicí, o kterých vážně uvažuji.
Mám za to, že neznáme učení ani praxi katolické církve a stále si nasazujeme "brýle Velkého sporu".
Z našeho sboru odešli před časem dva dlouholetí členové (manželé ve zralém věku) do farnosti katolické církve, konverze Martina Lejsala se zde na webu dokonce "propírala". Místo, abychom se radovali, že tito lidé v okamžiku, kdy se jejich životní směřování a víra zachvěly, nalezli jiné křesťanské společenství, máme tendenci je odsuzovat jako odpadlíky.
Přitom, studujete li díla katolických myslitelů a teologů (např. J.Ratzingera), zjistíte, že míra shody s učením CASD v mnoha oblastech je podstatně vyšší, než u protestantských církví. Samozřejmě okamžitě naskočí "i malá část bludu...a historie...". Pro progresivní adventisty může být inspirací zase jiné spektrum katolických autorů, například T.Halík...Samozřejmě, že svou roli hraje i zkušenost s konkrétní farností a živé společenství víry.
Na jednu stranu vystupujeme na obranu svědomí, jedinečnosti vztahu člověka s Bohem, na druhou stranu lidem, kteří se rozhodují podle svého svědomí, často podsouváme nejrůznější (nízké nebo nečestné) pohnutky. Nebo - konverze z jiných církví k adventismu je OK, opačným směrem je to "cesta do pekel".

Jedna paralela, přes"oslí můstek": Prohlášení vedoucích bratří Německé Unie (oponujícím administrativním zásahům GK) se odvolává právě na jedinečnost vztahu mezi člověkem a Bohem, na svobodu svědomí a na jednotu, která pramení ze společenství s Kristem. Jedině Pravda z nás činí lidi svobodné a jedině Láska nás sjednocuje do společenství víry.

Lída Rohalová
Príspevky: 911
Dátum registrácie: 10 Jan 2017, 10:40
Kontaktovať používateľa:

Re: Marketing v cirkvi

Neprečítaný príspevok od používateľa Lída Rohalová »

ambassador napísal: 10 Sep 2018, 07:40 Nechodit do sboru casd (možná i v jiné církvi) je pro některé snad až "zločinem". Málokdo se zajímá
o příčiny, které mohou být někdy velmi jednoduché i praktické. Jindy zase
složité a vztahové. V církvi jsou lidé, kteří dělají "nábor-marketing" a pak jsou lidé, kteří ty
přišlé testují, prověřují a lustrují, následně je zadními vrátky "vykopnou".
Nezajímat se o příčiny znamená léčit jen symptomy a to podporuje "vývoj a výrobu" zaručených nových léků s rychlým nástupem účinku.
Biblický marketing jeví nápadnou a jednoduchou strategii pozvání: "Pojď a "obrázek" si udělej sám!"
Ano, někdy jedinec nepřijde do sboru, protože je už prostě staršího věku, má daleko na autobus a venku je silná námraza... Tak prosté to někdy může být. V některých typech sborů je pak znepokojení, že lavice není zaplněná... A když ten člověk v té lavici sedí, ten typ sboru se ho stejně skoro nikdy nezeptá, jak se má, aby se nevedly plané řeči...

Ambassadore, máš pravdu, mohla bych vyprávět xx konkrétních případů, ale zde to nechci negativně zahlcovat.

Jinak mám za to, že sbor, který se nezajímá o to, proč lidé do sboru nechodí, je odsouzen k tomu, že se už jednou nikdo rozumný nebude zajímat o něj.

Sbor, kde musí vládnout názorová uniformita, by měl člověk opustit v rámci zachování vlastního duchovního zdraví. Je to drsné, ale někdy opuštění sboru zachrání duchovní život člověka.

Ne, nenabádám k jednoduchému odcházení a životu bez sboru. Křesťan do Kristova těla jednoznačně patří. Avšak církev neznamená jen chození do sboru, vyslechnutí si kázání a odchod domů. Církev je tam, kde lidé žijí společně, znají jeden druhého, slouží sobě i okolí, chválí Pána, modlí se jeden za druhého a sdílejí se. To je podle mě církev.

Pán vidí do pohnutek lidí. Bůh Ti žehnej.

Napísať odpoveď

Kto je prítomný

Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 10 neregistrovaných