Epos o Gilgamešovi

Diskusia o všetkom ostatnom.
user

Epos o Gilgamešovi

Neprečítaný príspevok od používateľa user »

https://cs.wikipedia.org/wiki/Epos_o_Gilgame%C5%A1ovi

Porovnání Bible a Eposu o Gilgamešovi – Potopa světa

V porovnání s Biblí, kde je jen jeden bůh, se v Eposu můžeme setkat s více bohy zastupujících jednotlivé přírodní jevy (Enlil, Ea,…).
Zatímco v Bibli dává bůh lidem stále naději,i když motiv hněvu na ně je stejný (zhýralost, špatný životní styl,…) v Eposu chce jeden z bohů zničit lidstvo celé a soucit představuje jen jedinec Ea, který Utanapištima varuje, tím dává lidstvu novou šanci ke změně. V Bibli Bůh symbolizuje jak odpuštění, tak trest.

Bůh Ea nařídí vystavět loď, aby Utanapištim mohl přežít, ale nezadává údaje o velikosti a v podstatě ani o nákladu, jen dává varování. Zde tedy sám člověk rozhoduje o tom, co zachrání a jakým způsobem vše provede. V Bibli sešle Bůh jasná znamení Noemu. Nařídí dokonce i jakým způsobem má zachránit obyvatele země. Povolí od každého druhu pár. Zde je rozdíl, v Eposu Utanapištim chrání semena a na svou loď bere i své bohatství.

V Eposu je napsán také velmi dlouhý popis stavby, kdy je použit i asfalt a loď je pak tak těžká,že nad hladinou je jen třetina. Musela být podkládána trámy. V Bibli je loď popsána jako silná a plavoucí, v žádném případě není pochybnost o její pevnosti.

V Eposu začíná poslední den všehojností, v Bibli přichází rovnou deštěm, ale před kterým včas varuje, i přes to se lidé snaží do poslední chvíle skrýt. Utanapištim zavírá poklop teprve když uvidí, že za mraky nosícími hojnost přichází černé s deštěm.

Déšť má stejné účinky v obou podání, je zničující a strašlivý.

Vysychání však trvá jinou dobu a je oznámeno zcela opačně. V Bibli je použita holubice a tím je jí dán na vždy symbol míru, ale v Eposu je to právě havran, který se nevrací. Oba pak přistanou na hoře, v bibli Ararat a v Eposu Nisir. Rozdíl je v tom, že Utanapištim musí stále čekat než voda opadne i kus od něj, zatím co v Bibli voda padá rychle a je vysvětleno, jak se zvířata vrací na pevninu.

Závěr je zcela jiný. Zatímco v Bibli Bůh tedy nechává nové lidstvo včetně jiných druhů napospas, v Eposu bohové po vyschnutí sestoupí a baví se o novém začátku. Ištar je zde krátce zmíněna jak přijímá šperk v podobě mouchy jako památku na dobu zkázy. Bůh Enlil se rozlítí, že o jeho plánu lidé věděli a podezřívá všechny ostatní. Ninurta ho upozorní, že právě Ea rád rozpráví s lidmi a tak je vše odhaleno.

Ea dává vysvětlení svého počinu tím, že by nikdy nezničil lidstvo, ale zmenšil by jej, zúžil, či jinak soužil, než by se napravilo. Tím přichází božské odpuštění, tedy stejný motiv jako v Bibli, a Enlil pak daruje nesmrtelnost Utanapištimu.

Neregistrovaný

Re: Epos o Gilgamešovi

Neprečítaný príspevok od používateľa Neregistrovaný »

Porovnání Bible a Eposu o Gilgamešovi – Potopa světa
V porovnání s Biblí, kde je jen jeden bůh, se v Eposu můžeme setkat s více bohy zastupujících jednotlivé přírodní jevy (Enlil, Ea,…).
Zatímco v Bibli dává bůh lidem stále naději,i když motiv hněvu na ně je stejný (zhýralost, špatný životní styl,…) v Eposu chce jeden z bohů zničit lidstvo celé a soucit představuje jen jedinec Ea, který Utanapištima varuje, tím dává lidstvu novou šanci ke změně. V Bibli Bůh symbolizuje jak odpuštění, tak trest.
Bůh Ea nařídí vystavět loď, aby Utanapištim mohl přežít, ale nezadává údaje o velikosti a v podstatě ani o nákladu, jen dává varování. Zde tedy sám člověk rozhoduje o tom, co zachrání a jakým způsobem vše provede. V Bibli sešle Bůh jasná znamení Noemu. Nařídí dokonce i jakým způsobem má zachránit obyvatele země. Povolí od každého druhu pár. Zde je rozdíl, v Eposu Utanapištim chrání semena a na svou loď bere i své bohatství.
V Eposu je napsán také velmi dlouhý popis stavby, kdy je použit i asfalt a loď je pak tak těžká,že nad hladinou je jen třetina. Musela být podkládána trámy. V Bibli je loď popsána jako silná a plavoucí, v žádném případě není pochybnost o její pevnosti.
V Eposu začíná poslední den všehojností, v Bibli přichází rovnou deštěm, ale před kterým včas varuje, i přes to se lidé snaží do poslední chvíle skrýt. Utanapištim zavírá poklop teprve když uvidí, že za mraky nosícími hojnost přichází černé s deštěm.
Déšť má stejné účinky v obou podání, je zničující a strašlivý.
Vysychání však trvá jinou dobu a je oznámeno zcela opačně. V Bibli je použita holubice a tím je jí dán na vždy symbol míru, ale v Eposu je to právě havran, který se nevrací. Oba pak přistanou na hoře, v bibli Ararat a v Eposu Nisir. Rozdíl je v tom, že Utanapištim musí stále čekat než voda opadne i kus od něj, zatím co v Bibli voda padá rychle a je vysvětleno, jak se zvířata vrací na pevninu.
Závěr je zcela jiný. Zatímco v Bibli Bůh tedy nechává nové lidstvo včetně jiných druhů napospas, v Eposu bohové po vyschnutí sestoupí a baví se o novém začátku. Ištar je zde krátce zmíněna jak přijímá šperk v podobě mouchy jako památku na dobu zkázy. Bůh Enlil se rozlítí, že o jeho plánu lidé věděli a podezřívá všechny ostatní. Ninurta ho upozorní, že právě Ea rád rozpráví s lidmi a tak je vše odhaleno.
Ea dává vysvětlení svého počinu tím, že by nikdy nezničil lidstvo, ale zmenšil by jej, zúžil, či jinak soužil, než by se napravilo. Tím přichází božské odpuštění, tedy stejný motiv jako v Bibli, a Enlil pak daruje nesmrtelnost Utanapištimu.
No a co jsi chtěl tímto dlouhým příspěvkem vyjádřit?

Napísať odpoveď

Kto je prítomný

Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 22 neregistrovaných