Adventistická zpověď

Rozsiahlejšie články s diskusiou.
Lída R.
Príspevky: 85
Dátum registrácie: 28 Nov 2021, 19:51
Kontaktovať používateľa:

Re: Adventistická zpověď

Neprečítaný príspevok od používateľa Lída R. »

Nesouhlasím, Lída popsala svůj odchod skvěle a mám dost podobných pocitů. I když se divím, kam až došla, hezky vyjádřila, čím si musela projít. Nezmínění členové by se měli stydět.
Někteří lidé prostě neunesou skutečnost, že člověk může vidět věci jinak a svoje původní postoje změní.
Pamatuji, jak z jednoho sboru odešlo několik členů-starší sboru řekl "protože už nejsou členové, o důvodech jejich odchodu se nebudeme bavit". Byl jsem docela v šoku-vše jen odsunout, nerozebrat si důvody jejich odchodu (poslali sboru dopis s důvody odchodu). Pro mne to byl jen další impuls k zamyšlení se nad skutečnostmi učení o "jediném pravém ostatku".
Děkuji.
Už se na ty členy nezlobím.
Některé reakce si možná zopakujeme znovu (píšu obecně), až se někteří z dálky doslechnou o mém vstupu do ŘKC.
Nemám potřebu rozesílat hromadný mail.
Teď už vím ale lépe, jak s tím nakládat.
Děkuji i za Tvou zkušenost.

Lída R.
Príspevky: 85
Dátum registrácie: 28 Nov 2021, 19:51
Kontaktovať používateľa:

Re: Adventistická zpověď

Neprečítaný príspevok od používateľa Lída R. »

Milí neregistrovaný, možná jsou příspěvky dlouhé, ale je to její projev. Chce dopodrobna vyjádřit svoje myšlenky.
Nikdo většinou nikoho nenutí vstoupit do CASD (i když v některých rodinách k tlačení ke křtu dochází), ale způsob "vyučování" o jediné správné církvi, chybné důrazy a zjednodušování dost zájemce směřují. Členové, vesměs starší generace, nejsou připraveni na odchod lidí z věroučných důvodů.
Z CASD se odejít dá, jen si člověk musí uvědomit, o čem je následování Krista. Nejde o "větší poznání", ale hlavně o to, zda chce žít skutečný život s Bohem, sloužit. Mnoha adventistům by prospělo poznat jaké jsou potřeby lidí okolo. Diskuze v sobotní škole jsou hodně akademické, ale je to opakování myšlenek jenom mezi lidmi ve sboru, okolí to prakticky nic nepřináší.
CASD představuje vývoj křesťanství jako odpadnutí katolické církve, pak protestantismus se svými strnulými ceremoniemi a nedokončenou reformaci. Ta se podle nich uskutečnila až v adventismu. Je to ale pravdivý pohled?
Mé myšlenky v článcích jsou vyjádřeny spíše stroze, než obsáhle.
Nechtěla jsem z toho dělat studii, ale jen zmínit některé momenty, které mě vedly k dalšímu přemýšlení.
Ve svých elaborátech se také zmiňuji, že témata byla zde již diskutována.
Jsem si vědoma, že příspěvky mohou být dlouhé. Možná, že ženy potřebují více slov k vyjádření.
Já to zkracuji, jak to jen jde :)

Na druhou stranu nikdo není nucen to číst.

Problémem těch komentářů je, že jsou nahuštěny na sobě v krátké době, proto to může být únavné, ale zabírá to dost času i mně. (Pak to ale bude vyřešeno).
Pokusila jsem se to však napsat co nejrychleji, protože mě čekají povinnosti a nebudu mít moc času.
A ten, co budu mít, budu věnovat jiným věcem než adventismu. Je to otázka priorit.
Z fóra potřebuji odejít co nejdříve, a také vnímám, že je třeba se posunout dál i v oblasti pisatelství a nelpět na adventistických fórech.
Už nějaký čas uběhl od odchodu a dalších 1000 příspěvků zde nechci mít. Nechť fórum vede dál jiný tahoun, nejlépe z oblasti adventismu.

S Tvým komentářem souhlasím a děkuji.

ambassador
Príspevky: 2534
Dátum registrácie: 26 Jan 2016, 18:25
Kontaktovať používateľa:

Re: Adventistická zpověď

Neprečítaný príspevok od používateľa ambassador »

Neregistrovaný napísal: 01 Jan 2022, 15:59
Milí neregistrovaný, možná jsou příspěvky dlouhé, ale je to její projev. Chce dopodrobna vyjádřit svoje myšlenky.
Nikdo většinou nikoho nenutí vstoupit do CASD (i když v některých rodinách k tlačení ke křtu dochází), ale způsob "vyučování" o jediné správné církvi, chybné důrazy a zjednodušování dost zájemce směřují. Členové, vesměs starší generace, nejsou připraveni na odchod lidí z věroučných důvodů.
Z CASD se odejít dá, jen si člověk musí uvědomit, o čem je následování Krista. Nejde o "větší poznání", ale hlavně o to, zda chce žít skutečný život s Bohem, sloužit. Mnoha adventistům by prospělo poznat jaké jsou potřeby lidí okolo. Diskuze v sobotní škole jsou hodně akademické, ale je to opakování myšlenek jenom mezi lidmi ve sboru, okolí to prakticky nic nepřináší.
CASD představuje vývoj křesťanství jako odpadnutí katolické církve, pak protestantismus se svými strnulými ceremoniemi a nedokončenou reformaci. Ta se podle nich uskutečnila až v adventismu. Je to ale pravdivý pohled?
Trochu jsem ti tvůj komentář přepsal a parafrázoval:

Milý neregistrovaný, možná jsou její příspěvky dlouhé, ale je to její projev. Chce dopodrobna vyjádřit svoje myšlenky.


"Nikdo většinou nikoho nenutí vstoupit do ŘKC (i když v rodinách se pro jistotu pokřtí mimina), ale způsob "vyučování" o jediné správné církvi, chybné důrazy a zjednodušování dost zájemce směřují. Členové, vesměs starší generace, nejsou připraveni na odchod lidí z věroučných důvodů.
Z ŘKC se odejít dá, jen si člověk musí uvědomit, o čem je následování Krista. Nejde o "lepší poznání", ale hlavně o to, zda chce žít skutečný život s Bohem, sloužit. Mnoha katolíkům by prospělo poznat jaké jsou potřeby lidí okolo. Diskuze před kostelem jsou hodně široké, protože v kostele se mlčí a nebo přikyvuje-opakuje, ale je to opakování myšlenek jenom mezi lidmi kostela. Okolí to prakticky nic nepřináší, protože je vesměs jednoho ražení.
ŘKC představuje ve vývoji křesťanství odpadnutí všech zbloudilých oveček z řkc. Protestantismus podávající ruku ke smíření? Dobře, že ji podává, napřed prst a potom ...... Snaha o smíření je chvályhodná, ale s naukou jsou potíže. Ta pravá pravda se podle nich uskutečňuje jen v katolicismu.
Je to ale pravdivý pohled nebo je to jen jeden úhel pohledu snažící se široce rozprostřít po celém světě?"

Lída R.
Príspevky: 85
Dátum registrácie: 28 Nov 2021, 19:51
Kontaktovať používateľa:

Re: Adventistická zpověď

Neprečítaný príspevok od používateľa Lída R. »

Římskokatolická šelma vystrkuje drápy

https://www.youtube.com/watch?v=AYA8y7vKBsg

(na odlehčení)

Lída R.
Príspevky: 85
Dátum registrácie: 28 Nov 2021, 19:51
Kontaktovať používateľa:

Re: Adventistická zpověď - kritické weby o adventismu

Neprečítaný príspevok od používateľa Lída R. »

12. část
Kritické weby o adventismu

V poslední době se mě několik lidí ptalo, zda působím na nějakém webu, který se věnuje adventismu. Musím přiznat, že mě dotazy překvapily, neboť od mého odchodu uplynulo už spoustu času. Zodpovídám tedy, že ne. V současné době se nevěnuji adventismu na žádném webu. Svůj web jsem před začátkem nové platby domény zrušila. Web se předtím věnoval (nejen) adventismu spíše z té psychologické stránky než z věroučné. Napsané články jsou však stále funkční a v případě potřeby je používám. Hlavním důvodem zrušení webu bylo rozhodnutí opustit adventismus po všech stránkách – nejen tedy svým fyzickým i mentálním odchodem (ten se odehrál současně s ukončením členství, i když některé zvyky přetrvávaly), ale zrušit i veškeré spojnice s tímto směrem, které adventismus stále připomínají a vybízejí se mu věnovat.

Podotýkám, že z adventismu nemám nějakou fóbii, beru ho střízlivě. Dále se s ním často setkávám, protože mám rodinu i přátele v CASD. Adventismus je z toho důvodu tedy stále součástí mého života. Neplánuji však tomuto směru věnovat i všechen svůj volný čas, který využívám jiným způsobem.

Když jsem odcházela z adventismu, působila jsem na webu Cesta víry http://www.cestaviry.cz/. Z něho jsem v roce 2015 vystoupila a od té doby již na něm v žádné formě nefiguruji. Mé články, které jsou tam umístěny, jsou staršího data. Pokud by tam nebyly, nebude mi to vadit, ale za těmi články si stojím, takže v jejich existenci na webu nevidím problém. Důvody odchodu zde nebudu popisovat. Z osobních důvodů se nebudu ani k webu vyjadřovat, čímž mu ovšem neupírám legitimitu a vlastní zhodnocení činnosti.

Předně bych chtěla říci, že si vážím všech adventistů, kteří vystoupili z církve z věroučných důvodů. O takových lidech se často nesou různé zkazky, bývají zpochybňovány jejich pohnutky a motivy. Vzhledem k tomu, že jsem to sama prožila, mohu říci, že to není jednoduchá a bezproblémová cesta. Člověk, který něco takového udělá, vzdává se vší činorodé služby ve sboru, svých přátel ve smyslu, že je tak často neuvidí, může mít rodinné problémy, neví, co bude dál, protože novou cestu si musí najít. V některých případech se vzdává i „kariéry". Je to vykročení do neznáma, ale tou nejdůležitější věcí je, že Ježíš s tím člověkem jde a nezůstává za branami CASD.

Osudy těchto lidí bývají různé. Někdo se stane ateistou, někdo zůstane věřící bez církve, někdo začne vyznávat nějaký jiný filosofický či náboženský směr, někdo se dobře integruje v jiné církvi. Každopádně bych však chtěla říci, že mně osobně nezáleží až tak na bezchybnosti jakéhokoliv odchozího a nemám snahu ho hned někam integrovat. Takové věci potřebují čas. Mně záleží více na tom, že ten člověk možná zažije různá zklamání, pády, ale je ochoten vstát a jít dál. Tyto zkušenosti mu mohou dát více citlivosti vůči jiným lidem. Těm s podobným životním příběhem může být dobrým pomocníkem, protože prošel podobnou zkušeností. Není to vždycky pravidlo, ale většinou to tak je. Člověk potřebuje nějaký čas na to, aby zpracoval události odchodu. Pozor by měl dávat dle mého názoru tehdy, kdy už čas neléčí, ale ten člověk upadá do letargie, strnulosti, výbušnosti a nedělá mu to dobře. Tehdy je dle mého názoru vhodné vyhledat psychoterapeuta. To, co píšu, je obecné, nepíšu o nikom konkrétním.

Nyní bych chtěla připomenout pár webů, které kriticky zhodnocují adventismus. Považuji za dobré, že oficiální adventismus má už i v ČR protiváhu. Zde nejde o nějaké přetahování, ale o alternativní názor na adventismus. Takové weby mají katolíci, letniční, adventisté, Svědkové Jehovovi a já nevím, kdo ještě. Je ale zajímavé a přemýšlela jsem nad tím, že kritické weby nemají moc potřebu vytvářet např. bývalí členové CB, evangelíci atd. V adventismu tato potřeba je a v poslední době je zřetelnější než v dobách dřívějších. Pokud web kriticky zhodnocuje nauku, ale je slušný a fundovaný, může být pomocí. Občas čtu i příběhy bývalých katolických kněží, protože mám ráda životní příběhy. Napadlo mne, že možná by nebyla potřeba takové weby vytvářet, kdyby nebyla zpochybňována morální integrita odchozích lidí. Připomíná mi to jednu úsměvnou situaci, kterou jsem si přečetla zde na fóru:
viewtopic.php?f=4&t=558&p=5665&hilit=zvrtlo#p5665.
Cituji: "Podle toho, co mi říkal jeden učitel měla mimořádné nadání na exegezi (pak dodal, než se to zvrtlo v její odchod)." Rozhodně se nechci chválit, neboť já sama jsem to nevěděla, co si ten učitel myslí. Ale je zajímavé, že toto nádání existuje pouze do doby odchodu :). Vznikající weby nebývají tedy většinou odvetou, ale nutností obhájit své postoje, i když samozřejmě každý zakladatel může mít jinou motivaci a není mým úkolem toto hodnotit.

Mně se velmi líbil web bývalého studenta Teologického semináře Pavla Škody biblickestudie.cz. V současné době je zrušený, což je škoda. Stalo se to zřejmě nedávno. Z Pavlových studií jsem také čerpala, měl je přehledně uspořádané. Jeho studie byly významem tak závažné, že na ně reagoval i Teologický seminář. Pavel Škoda také zastřešil svým teologickým rozborem komunikaci bývalých adventistů s představiteli církve:
http://www.granosalis.cz/modules.php?na ... =0&thold=0
Dopis teologického semináře jsem nenalezla.
http://www.cestaviry.cz/?p=256

Adventismu se také průběžně věnuje Aleš Franc na svém webu Biblická apologetika a i s ním se Teologický seminář dostal do křížku. Naznačuje to opět závažnost Francových tvrzení. Ten se rozhodl prověřit, jaké učení se v roce 2013 bude ucházet o členy církve, do které patří.
https://www.apologet.cz/?q=articles/id/ ... ene-vydani

Reakce Romana Macha: https://www.apologet.cz/?q=articles/id/ ... adventismu
Reakce Mikuláše Pavlíka: https://www.apologet.cz/?q=articles/id/ ... adventismu
Reakce Tomáše Kábrta:
https://www.apologet.cz/?q=articles/id/ ... adventismu

Dobrým počinem je pak web Tomáše Plechatého Adventismus.cz , kde kriticky zhodnocuje učení adventismu. Zdá se mi to jako mravenčí důkladná práce. Občas někomu tento odkaz pošlu. Orientaci na webu autor usnadňuje svou logikou a přehledným uspořádáním.
http://adventismus.cz/

Dlouho již funguje web A čo s tým, který se věnuje především otázkám adventismu. Web je neoficiálním diskusním počinem anonymních adventistů a funguje už několik let. Domnívám se, že i tento web způsobil v hlavách členů nejeden obrat a i mě posunul dále nejen co se týče adventismu.
https://acos.tym.sk/

Adventismu se také věnuje bývalý člen, kde také sděluje své zkušenosti a praktické rady. Web se jmenuje Odcházení od adventistů.
http://odchazeniodadventistu.blogspot.com/

Dění v církvi a alternativní žurnalistice CASD se také donedávna věnoval web Adialog.eu, který byl vnitrocírkevním internetovým periodikem. V současnosti již neexistuje, v chodu je pouze facebooková stránka:
https://www.facebook.com/adialog/

Zhodnocením adventismu mimo vlastní weby se také věnovali současný člen CASD Bedřich Jetelina a Jiří Piškula, dále bývalý kazatel Martin Lejsal, nyní člen ŘKC.
A pak jsou nějaké další počiny jednotlivců, kteří se věnují adventismu buď přednostně, nebo okrajově.

Závěrem bych řekla, že internet dnes již poskytuje dostatek prostoru jak pro oficiální prezentaci adventismu, tak pro kritické zhodnocení od kohokoliv. Kritické zhodnocení neznamená automaticky nepřátelské zhodnocení. Jakékoliv zdroje dnes musíme pečlivě vybírat, protože internet je také místem naprostých úletů od těch méně rozpoznatelných až po ty zjevné. Pro mě osobně je velmi důležité, jakým tónem je kritika psána, reakce autora na odezvy a pokud jakéhokoli kritika znám, tak ovoce jeho osobního života.

V dalším předposledním díle vypíchnu něco ze svého postadventistického života.

Lída R.
Príspevky: 85
Dátum registrácie: 28 Nov 2021, 19:51
Kontaktovať používateľa:

Re: Adventistická zpověď - Postadventistický život

Neprečítaný príspevok od používateľa Lída R. »

13. část
Postadventistický život

Po ukončení členství v CASD jsem se nadále považovala za křesťana. Byla jsem vděčná, že „rozvod" proběhl rychle, bez průtahů a s dobrou vůlí obou stran k nespálení mostů. Osobně si myslím, že oběma stranám prospívá nechat si čas na zpracování zátěžových situací, což ukončení členství bezpochyby je.

Nyní bych zmínila pár okamžiků, které mne v životě nasměrovaly dále. V rámci svých cestovatelských povinností a zároveň touhy poznávat jinou křesťanskou spiritualitu jsem mohla důkladněji poznat mentalitu CB, AC, BJB, ŘKC a dalších zejména charismatických společenství.

Nejdříve jsem poznávala tato křesťanská společenství jako host, nechtěla jsem se hned vázat k dalšímu členství. Výše zmíněné církve jsem poznala celkem důkladně, jejich mentalitu, důrazy. Zároveň je třeba říci, že záleží na konkrétním společenství, protože jiná je mentalita na vesnici, jiná ve městě. Jiná u vysokoškoláků, jiná u řemesel. Jiná u mladších, jiná u starších. Budu tedy psát o tom, co jsem prožila já a týká se to konkrétních společenství. V tomto je to stejné jako u adventistů. CASD se budu věnovat více v posledním díle, nyní tedy k další mé budoucí formaci z jiných církví.

Jsem vděčná za lidi, které jsem poznala v CB. S řadou z nich dodnes kamarádím a někteří patří i do naší ekumenické skupinky, kde máme v současné době pět vyznání. Je to náročné na přípravu, ale krásné. V CB mě velmi zaujaly modlitby lidí po skončení kázání. Ve všech sborech, kde jsem byla, se po kázání modlili lidé, kteří chtěli. Byly to modlitby od srdce, kde lidé vyznávali své hříchy. Když jsem to slyšela poprvé, velmi mě to zasáhlo. V adventismu jsem také zažila na některých skupinkách, kdy si lidé vyznávali hříchy a dodnes na na to ráda vzpomínám. V CB se mi však zdála tato praxe běžnější. Tyto modlitby na konci kázání byly někdy ještě lepším završením bohoslužby než samotné kázání. Čím mocnější kázání bylo, tím mohutnější bylo vyznávání hříchů. Čím slabší kázání bylo, odrazilo se to i na modlitbách. Samozřejmě to nezávisí jen na kázání, ve hře je více faktorů. V CB jsem nabyla dojmu, že by tam možná takový hříšník jako jsem já mohl fungovat. Necítila jsem tam takovou tu „svázanost dokonalostí".

Velmi ráda vzpomínám i na CB skupinku žen, kam jsem chodila s kamarádkami. Sdílely jsme se o tom, co prožíváme, měly krátké duchovní zamyšlení a modlily se za sbor. Nedávno jsme si psaly, že bychom chtěly, aby po Covidu skupinka fungovala dále. Teď jsou pořád karantény, nejdříve jedno dítě, pak druhé atd. Na návštěvu sboru se chystám a už se těším.

Výborným formačním vlivem pro mě byly i letní tábory s bratislavskými baptisty. Vytvořila se tam řada přátelství a nejvíce mě formovaly ranní skupinky, kde jsme se modlili jak za náš tábor, tak za sbor a za všechno možné. Bylo to intenzivní a velmi požehnané. Pak vedoucí zavedli modlitební skupinky 2x denně. Jedna ráno, druhá odpoledne za mládež. A právě od dob Slovenska jsem se začala pravidelně modlit za druhé lidi takové intenzivnější přímluvné modlitby. Přivedl mne k tomu hlavně jejich kazatel. A protože člověk nemá tolik času, kolik by potřeboval, modlila jsem se i při nějakých činnostech, které nevyžadovaly příliš soustředění. Nebo využívám cestu na autobus, dávám si i cílené modlitební procházky. K tomu chci ale říct, že modlitba nemusí nutně vždycky „tryskat ze srdce", někdy je to docela boj. Proto nezoufej ty, který o modlitbu bojuješ. Věci, které za něco stojí, nebývají vždy tak snadné. Já to mám tak, že někdy je to opravdu krása, nádhera a jde to samo. Někdy se mi nechce, ale překonám se a pak jsem ráda, že jsem to udělala. A někdy se snaží démonické síly zastavit hovory s Bohem, a to je boj. Lze ale vyhrát, nemusí tomu člověk podléhat. Někdy mi lítají myšlenky, tak se cíleně vracím, a někdy jen mlčím, protože i to je modlitba. Měla bych ještě co napsat, ale zde to stačí.

Protože mám dost přátel na Slovensku, zorganizovala jsem minulý rok akci. Ne všichni přátelé se znají, jsou z jiných křesťanských společenství. A tak jsem při letošní návštěvě Slovenska seznámila jednoho svého velmi dobrého přítele z BJB a přímluvce před Bohem s mým manželem a mými kamarády, kteří jsou z ŘKC. Bylo to velmi požehnané, vzájemně jsme se obohatili. Měla jsem z toho ohromnou radost, protože pro obě strany to bylo podnětné a já jsem mohla vidět víc svých přátel pohromadě :).

Z jednoho sboru v AC jsem si přinesla formační vliv, že mluvené slovo má být jednoduché (nikoliv hloupé) a má být přednášeno tak, aby mu porozuměli i ateisté a lidé bez náboženského slovníku. Já jsem člověk církevnický, ale zároveň ve světlých chvilkách i trochu „venkovní", tak to pro mě bylo důležité. Je totiž faktem, že mnohé sbory nepočítají s tím, že by je mohl navštívit někdo zvenčí. Zde to není o nějakém „přizpůsobování se světu", ale o základní srozumitelnosti. Zjistila jsem totiž, že takovým polopatickým vysvětlením přitakají i samotní členové sboru. Někteří prohlašují, že teprve nyní porozuměli křesťanskému obsahu, i když žijí v církvi třeba už dlouho.

U katolíků jsem také zažila oslovení, a to takové, že jsem již dnes členka. O členství v nějaké církvi jsem se rozhodovala až později po letech, protože jsem vnímala, že církev ke křesťanskému životu patří. Není vždycky chyba lidí, že nejsou v církvi, někdy jsou prostě vyštípáni a někdy nechtějí být považováni za fluktuanty, když se nacházejí ve stavu hledání. Kazatelé v menších městech si vše řeknou. Někdy je zklamání tak silné, že už tito lidé nechtějí nikdy žádnou církev ani vidět. Já osobně k závazku členství povzbuzuji, nikdy nic nebude bez problémů. Ohledně členství jsem se rozhodovala mezi baptisty, CB a ŘKC.

Poznala jsem mnoho společenství, kladných i záporných jevů v dané církvi, přímých osobních zápasů členů. Dnes mohu prohlásit, že jsem za toto vděčná, protože mohu pomáhat lidem „na míru". Znalosti problematiky jsou v některých případech velmi vhodné. Má cesta k závazku v církvi byla osmiletá, ale myslím, že jsem ten čas využila. Prožila jsem i náročné chvíle, kdy se mi zdálo, že nic nemá cenu a jestli by nebylo lepší se stát ateistou. Toto jsem ale překonala a tuto zkušenost vyprávím blízkým lidem, o nichž vím, že by jim mohla pomoci. Nejsem ten typ křesťana, který by lidi nutil být vždy nad věcí a tvářit se, že se nic neděje. Dnes s lidmi prožívám jejich radosti i strasti a snažím se je vést k Pánu. Raduji se s radujícími a pláču s plačícími. I když to není dokonalé, je to opravdové.

Laco.

Re: Adventistická zpověď

Neprečítaný príspevok od používateľa Laco. »

Prešla si velmi mnoho cirkví, skupiniek zborov čo vyžaduje obrovské množstvo času a úsilia. Čo ťa ťahalo do novej a zase novej skupinky, cirkvi, zboru. Máš rodinu ? deti? Prejsť 4 cirkvi a zakotviť v piatej mi nepripadá normálne ale ty si tak cítila tak to treba rešpektovať. Ked vidím tvoj príbeh a často v ňom spomínaš "ekumenická skupinka" napadol mi článok o ekumenizme ako novej rekatolizácii. V tvojom prípade úspešnej rekatolizácii. Maj sa a buď tam štastná.

Lída R.
Príspevky: 85
Dátum registrácie: 28 Nov 2021, 19:51
Kontaktovať používateľa:

Re: Adventistická zpověď

Neprečítaný príspevok od používateľa Lída R. »

Laco. napísal: 07 Jan 2022, 20:33 Prešla si velmi mnoho cirkví, skupiniek zborov čo vyžaduje obrovské množstvo času a úsilia. Čo ťa ťahalo do novej a zase novej skupinky, cirkvi, zboru. Máš rodinu ? deti? Prejsť 4 cirkvi a zakotviť v piatej mi nepripadá normálne ale ty si tak cítila tak to treba rešpektovať. Ked vidím tvoj príbeh a často v ňom spomínaš "ekumenická skupinka" napadol mi článok o ekumenizme ako novej rekatolizácii. V tvojom prípade úspešnej rekatolizácii. Maj sa a buď tam štastná.
Určitě to nebylo tak, že bych chodila stále do nové a nové církve. Chodila jsem převážně do jedné CB.

Na Slovensku jsem studovala školu a počet věřících byl ze 17 církví a skupin. Odtud přátelé, dokonce někteří si mě nastěhovali domů, když jsem byla na cestách, abych nemusela platit ubytování.

Na Cablkovú jsem se občas stavila, když jsem měla cestu a ani jsem ve sboru všechny lidi nestihla obejít, byl striktně stanovený čas odjezdu vlaku. Hodně jsem cestovala a když jsem se někde zastavila, tak z toho byli holt přátelé, natož z týdenních pobytů. Jeden rok jsem byla na Slovensku 6x a setkávala jsem se i s Američany, Holanďany atd.

Určitě to nebylo tak, že 1 rok do CB, druhý rok do AC atd., zas takový blázen nejsem. To by nepřipadalo normální ani mně.

Prostě jsem žila ekumenicky mnohem víc než v adventismu, ale už před odchodem od CASD jsem chodila do CB, takže jsem se jen "přesunula".

Takže určitě ne z církve a pak postupně ještě do 5. církví. Ale máš pravdu, z příběhu to nemusí být zřejmé, ale nepíšu všechno. A pak jsem se rozhodla k závazku, z čehož by mělo být zřejmé, že někde jsem, něčeho se účastním a mám nějaké konkrétní závazky.

Ekumenická skupinka - skupinka byla původně jen adventistická. To, že se přidávali později i křesťané jiných církví se stalo vahou té skupinky, nikoliv naším přemlouváním. Skupinka funguje už mnoho let. A když mluvíš o té ekumeně, tak příští týden máme skupinku synody, bude tam někdo i z mého pozvání. Budou tam křesťané i jiných církví a o rekatolizaci se nejedná. Konkrétně naše synodální skupinka se o ekumenismu bude bavit cíleně, je to naše téma.

Pokud je přání upřímně, děkuji. Vybrala jsem si a jsem účastna všech radostí i strastí našeho společenství.

Své osobní údaje necítím potřebu sdělovat, ale při pozorném čtení článků tam něco málo je...

Díky za odezvu, měj se také hezky.

Lída R.
Príspevky: 85
Dátum registrácie: 28 Nov 2021, 19:51
Kontaktovať používateľa:

Re: Adventistická zpověď -Závěrečné shrnutí

Neprečítaný príspevok od používateľa Lída R. »

14. část
Závěrečné shrnutí

Dostávám se k poslednímu článku této série.

Toto vlákno jsem vytvořila z důvodu shrnutí mé minulosti v adventismu. Tato rekapitulace neobsahuje úplně všechno, ale přibližuje důležité mezníky mého života. Toto vlákno mi do budoucna pomůže, aby skutečným zájemcům o můj adventismus přiblížilo mé přemýšlení a já to nemusela stále opakovat. Dále může pomoci některým osobám uvědomit si, že mají možná podobné smýšlení, pochybnosti a nemusí se z toho důvodu pokládat za divné a osamocené.

Jsem také přesvědčena, že vzhledem k mé současné příslušnosti k římskokatolické církvi není žádoucí, abych byla jedním z hlavních hybatelů fóra. Toto bych si myslela i tehdy, kdybych byla členem jiné protestantské církve. Nepřipadalo by mi normální, kdybych aktivně žila a sloužila v nějaké církvi jako člen, a přitom bych se stále nadměrně vracela k adventismu. Představuji si to spíše tak, že pokud už občas na fórum zavítám, tak jako ten, jehož příspěvky nově nebudou „na každém rohu" a budou co se týče četnosti spíše výjimečným faktorem, pokud už tam budou. K tomu se ještě vyjádřím při závěrečném konečném rozloučení s fórem, což ještě není teď.

Samozřejmě počítám s tím, že toto vlákno může být zneužito, jak to už u podobných vyjádření bývá. Nepíšu vůbec nic, co bych nebyla schopna zopakovat z očí do očí před přímými aktéry příběhů, a toto by měla být zásada jakýchkoli „výpisů" na internetu, ať už je píše kdokoli. Můj příběh neobsahuje ženské fňukání ani není psán za účelem zviditelnění se ani pomsty. Viditelná jsem dost a naopak se těším, že budu (alespoň snad na chvíli) viditelná méně. Pokud bych to psala za účelem pomsty, zvolila bych jiný tón a jiný kalibr, kdy bych vytáhla i nějaké pikantní záležitosti. Toto však nemám v úmyslu a navíc toho dobrého bylo víc než toho špatného.

Co se týče adventismu, svého rozhodnutí odchodu jsem nikdy nelitovala a ani jsem neuvažovala, že bych se vrátila. Poznání mentality jiných církví obecně mi nabídlo pro mě přijatelnější alternativu. Jsem ráda, že jsem neskončila v náruči ateismu, ač se nedivím lidem, kteří k takovému závěru došli. Nepodporuji to, ale ani se nedivím. Pro tyto lidi je v mém osobním životě stále místo, pokud o to stojí. Nikomu se nevnucuji.

Jsem si také vědoma skutečnosti, že jsem mnohé svým rozhodnutím odejít z CASD zklamala. V rámci svých možností jsem se však snažila zachovat dobré vztahy tam, kde to šlo. Pro ty mnou zklamané může být slabou "útěchou" to, že život bude i do budoucna chystat různé druhy zklamání, a to i ty zásadní. Proto se nikdy neupínejme k lidem a nevkládejme do nich nadměrné naděje, ale s každým zklamáním běžme k Pánu. Ten s námi může projít všemi životními procesy, kterými nás život i naše rozhodnutí - dobrá nebo špatná - obdařila.

Do své staronové církve vstupuji s plným vědomím toho, že lidská stránka se příliš neliší od členů jiných církví. Všude jsou lidé úžasní i méně úžasní, nejinak je tomu v ŘKC. Lidská povaha se totiž nemění, je stále stejná. Člověk se od doby stvoření nezměnil, stále musí bojovat se svými slabostmi a hříchy. Plnou svobodu mu může dát jen Ježíš Kristus, pokud mu to dovolíme. Do církve nevstupuji pod rouškou naivity a totální nevědomosti, dokonce se i angažuji v méně příjemných církevních záležitostech. Za toto rozhodnutí se rovněž nemíním nikomu omlouvat, i když jsem možná urazila něčí náboženské cítění. Nebylo to ale úmyslem a je to spíš vedlejší produkt tohoto rozhodnutí.

Někdy se může člověk obávat odejít z nějaké církve z důvodu, že by ztratil přátele. K tomu říkám, že pokud současná přátelství stojí jen na příslušnosti k církvi, nestojí za to. Těžká doba vztahy lidí prověří, toto vždycky platilo a bude platit až do konce věků.

Závěrem bych zdůraznila, že CASD nepokládám za sektu. Drtivá většina odchozích odchází v tichosti a nemá potřebu se nějak veřejně projevovat. Dle mého soudu se jedná o legitimní způsob odchodu. Zároveň však zdůrazňuji, že hluboce smekám před těmi, kteří odešli navzdory dobrému „bydlu" a vydali se na cestu, na které nevěděli, co je čeká. Nezalekli se „(ne)tiché pošty", zveřejnili důvody odchodu a vydali se dobrovolně veřejnému pranýři. Smekám.

Na druhé straně jsem si vědoma, že CASD je dnes celosvětová církev, která v sobě integruje různé proudy a podléhá vývoji. Ze srdce děkuji všem členům i příznivcům CASD, kteří se mnou nezištně ušli kus cesty. Děkuji všem za krásné chvíle prožité v církvi, za podporu, pomoc, za zázemí ve sborech, kde jsem byla členkou. Můj vztah k lidem se nezměnil, je stále stejný. Vážím si všech upřímných lidí, jejich služby i humanitární organizace ADRA, jejíž tričko stále nosím. Vážím si všech členů, pro které jsem nebyla jen „misijním objektem". Čas strávený v CASD nevidím jako promarněný, ač některé věci bych dnes dělala jinak. V rámci možností zůstávám s mnohými lidmi z církve v přátelském vztahu. To je mi umožněno díky větší zralosti a vyspělosti. Když jsem odcházela, příliš jsem nevěřila, že by se lidé v CASD mohli někam posunout. Mýlila jsem se. Z nynějších hovorů vím, že Pán pracuje na všech lidech, kteří mu to dovolí. Některé mé hovory jsou s odstupem času mnohem lepší než za mého členství v církvi. Samozřejmě se setkávám i s fundamentalismem a dodnes zažívám nějaké dopady minulosti. Za své rozhodnutí jsem však přijala plnou zodpovědnost. CASD jsem slíbila, že se za ni budu nadále modlit, proto tak činím i v současném životě. CASD přeji vše dobré a Boží požehnání na společné cestě k domovu.

Loučím se s tímto vláknem. Další příspěvky již zde nebudou vkládány, odpovím jen na případné dotazy. Pokud toto vlákno k ničemu není, nechť jde k čertu. A pokud ano, nechť si ho Pán použije k něčemu dobrému – to nemusí být vždy vidět.

Napísať odpoveď

Kto je prítomný

Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 3 neregistrovaní