Neregistrovaný napísal: ↑25 Máj 2022, 18:35
Podľa akých kritérií, by niekto rozhodoval – no tak v Biblii je toto pravda, toto, je len sčasti pravda a toto je úplná nepravda a lož?
Keď použiješ sedliacky rozum bude ti to jasné. Návod na sedliacky rozum nejestvuje buď ho máš a používaš ho alebo ho nemáš a musíš to brať všetko doslovne.
Rastoslav není křesťan a tak pro něho musí být a taky je lidský rozum rozhodujícím kritériem. Věřící křesťan jako Viktor ale ví, že s ním se nedají hodnotit Boží výpovědi v Písmu.
Takže, pokud v Písmu není zcela zřetelné, že se jedná o symbol, je nutno brát zprávu jako skutečnost. Přitom je třeba samozřejmě rozlišovat i literární druh (např. nadsázku nebo podobenství), ale základ je zřejmý. Boží Slovo je pravdivé.
Sedláckým (v Čechách selským) rozumem můžeme mudrovat nad sedláckými věcmi, ale na Boží věci nestačí. Neříkám, že selský rozum nemá svou váhu, ale má svoje omezení.
Tato disharmonie, tedy rozdílné postoje lidí zde budou do konce věků. Na jeho konci se ukáže rozdíl mezi těmi, kdo dali na svůj selský rozum a kdo důvěřoval Bohu a jeho slovu.
Toto je příčina toho proč takové učení produkuje sice silně věřící a možná cnostné a veřejně obdivované za vnější projevy zbožnosti, ale lidi málo ,,lidské" nebo málo ,,protřelé". Prostě, když se v učení útočí na selský rozum což není nic jiného než nástroj který dal Bůh lidem aby byli k jeho obrazu podle jeho podoby. Zvířata to nemají. Tak potom nemůže být následovník takového učení žít v harmonii sám se sebou a svou bytostí, protože minimálně na úrovni podvědomí ale často i vědomí musí stále bojovat proti části své bytosti/ duše, kterou musí umlčovat a násilím potlačovat její potřeby kvůli něčemu, co je někde psáno / někým vyloženo.
Člověk byl Bohem stvořen se záměrem, aby rozjímal nad Božími věcmi, aby hledal a nalézal. A docela dobře to různí lidé zvládali dlouhá období i před existencí a rozšířením a dogmatičností bible.
Když se dívám na zvířata, která ve svém prostředí žijí a jednají jak byla stvořena je to radost pohledět. Stejně tak je to radost dívat se na lidi naplňující svůj život činností ze srdce - umělci, sportovci, i vědci nebo vynálezci, ale i řemeslníci.
Ale když slyším moralizování od křesťanů jako jsem dostal já nebo rastislav a dívám se někdy na životy těchto lidí vidím tam často plno vášně plno zápalu plno vytrvalosti i sebeobětování, ale cítím v tom také jak část jejich bytí jde na sílu proti některým věcem, které jsou přirozené. Někdo se to projeví absencí humoru a nadhledu někdy absencí sebekritiky. Zkrátka je to jako dívat se na někoho kdo celý život zde na zemi musí s něčím a za něco bojovat a příliš si to neužívá.
To už i židé učili více si vychutnávat život.
Když náboženské učení mluví o pozemském životě především jako o utrpění, pronásledování, misi, poslání, pomíjivosti a tím že se máme upínat na věčnost v nebi, pak mi přijdou nejúpřímější a nejopravdovější následovníci ti sebevražední muslimové, kteří otevřeně řeknou, že to zde zabalí a jdou rovnou do nebe podle své víry. Žel často u toho zabíjí další. Ale v křesťanství cítím jakoby potřebu: ,,nesmíš se zde sám zabít musíš to tu oddřít a vydržet a až pak si vydechneš."
Jaký to rozdíl proti ,,milujte se a množte se a naplňte zemi".
Nebo: ,,Raduj se, jinochu, ze svého mládí, užívej pohody ve svém jinošství a jdi si cestami svého srdce, za vidinou svých očí. Věz však, že tě za to všechno Bůh postaví před soud."
,,Nebuď příliš spravedlivý ani nadmíru moudrý; proč by ses měl zničit?"
,,Hle, co jsem shledal: Je dobré a pěkné, aby člověk jedl a pil a měl se dobře při veškerém klopotném pachtění pod sluncem v časných dnech života, které mu dal Bůh, neboť to je jeho podíl."
,,Poznal jsem, že není pro něho nic lepšího, než se radovat a konat v životě dobro."
Kombinace sabotování svého přirozeného rozumu nebo citu a duše v kombinaci s představou, že zde musím zakoušet zkoušky a pronásledování vede pryč od radostného a přirozeně naplněného života.