Já vím, že se bavíš jen o Mt. 5.17, já ale posuzuji všechny texty o přikázáních a zákoně v Písmu, nelze platnost zákona vysvětlovat jen na jednom verši.
....Já bych řekl, že tím zákonem je myšleno kromě proroků hlavně Desatero přikázání. Nemůže jim být 100% myšlen ani celý Mojžíšův zákon, protože ustanovení o obětech byli zakrátko poté Ježíšem přibity na kříž. A další přikázání týkající se izraelského národa byly zrušeny, jakmile se Izrael rozpadl jako stát a židé odešli do celého světa.
Takže to vidím na Desatero + některá další přikázání o kterých Ježíš mluví a které bychom měli také plnit jako samozřejmost a které vycházejí z přikázání Miluj bližního svého, které je pro nás stále platné.
Děkuji ti za tvůj upřímný názor.
Ale nesouhlasím s tebou už v první citaci. Neřešíme tu hlavně ,,platnost zákona" , ale obsah Mt 5,17-19
U přístupu k bibli, který zastáváš a používáš - že na text použiješ vysvětlení z jiných textů o ,,platnosti zákona" - jen ten problém, že abys zjistil, co říká jeden verš z bible, tak na to musíš použít jiný. Ale když se tě zeptám na to, co znamenal ten jiný, na jeho kontext, co řešil a co neřešil, tak zase na jeho vyložení budeš muset použít jiný text.
V odkazování se dostaneš do uzavřeného kruhu.
Ukázka:
Výklad veršů z Exodu 20 - desatera - komu bylo určeno - specificky sobota.
namítka: Je to jen pro izraelce
odpověď:
,,Sobota z desatera není jen pro Izraelce, protože tu byla už od stvoření pro všechny lidi - důkazový verš je z Gn 2,1-3"
Výklad veršů z Genesis 2 - o odpočinutí sedmého dne ?
námitka: Zde není příkaz světit sobotu pro lidi, ani tu není slovo sobota
odpověď:
,,Bůh v sobotu odpočinul, požehnal ji a posvětil proto tak mají dělat i lidé, kterým to určil - důkazový verš je z Ex 20,8-11"
Takže je to argumentace v kruhu Genesis dokazuješ Exodem a Exodus zase pomocí Genesis.
Je to jako když lidé, kteří věří v evoluci, tak biologové dokazují stáří fosílií na miliony let podle vrstev hornin, ve kterých je našli.
Ale když se zeptáš evolučních geologů, jak určují stáří těch vrstev, tak ti odpoví, že přece podle fosílií, které v nich naleznou.
Nebo jako ten vtip, kdy TV vysílá předpověď počasí a říká, že bude tuhá zima, protože pozorovali jeden starý indiánský kmen, který je sžitý s přírodou a tito lidé už štípou hromady dříví do zásob. Pak se jiný reportér vydá k indiánům zeptat se, jak to dokážou rozpoznat. Jedinný indián co umí anglicky, odpovídá, že mají uvnitř jednoho stanu přenostnou televizi a v předpovědi počasí mluvili něco o tuhé zimě, tak začali štípat.
Takto se nikdy nedoberu pravdy, kde je konec klubka, neboli, od kterého výkladu textu z bible se začíná stavět jako od prvního a jak se určil význam toho prvního verše.
Nás učili dělat výklad textu tkzv. ,,exegezi" ze znalosti původního jazyka, znalosti gramatiky, dobového pozadí, literárního stylu a z bezprostředního kontextu, (verše před a po z jedné stati) potom to ještě musí zapadat do celé kapitoly, potom do celé biblické knihy a teprve později nějak i do celé bible.
ale hlavní význam je určen smyslem textu samotného a jeho nejbližším okolím.
Předpoklad, že bible si nikdy neodporuje a vždycky se vykládá sama zase biblí, je sice správný, ale nesmí být přehnaný.
.................
Například knihy ,,kazatel" a ,,přísloví" jsou v bibli těsně vedle sebe, ale přinášejí často úplně protichůdná poselství.
v přísloví se dozvíš, jak spravedlivým se bude dařit a svévolníci skončí jako plevy. dozvíš se, že pracovitý se nasytí ovocem svého úsilí, kdežto lenoch zchudne.
V kazateli se dozvíš, že i když se jeden (i spravedlivý) lopotně pachtil, tak svoje plody zanechá člověku, který může klidně být i pomatený a svévolný, ale dostane bez námahy všechny plody toho prvního - také to je pomíjivost.
.......................
Určení Mt 5,17-19 nezávísí na tom, co říkají nějaké verše desatera, nebo na tom, že ty přece už víš, že ceremoniální zákony přibije za pár měsíců Ježíš na kříž. Zavisí na tom jaký smysl dává samotný text. Např. slova ,,zákon a proroci" lze najít v evangeliích i zde:
Lukáš 24 - cesta do Emauz
,,Což neměl Mesiáš to vše vytrpět a tak vejít do své slávy?“
Potom začal
od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo
ve všech částech Písma."
,,Řekli si spolu: „Což nám srdce nehořelo,
když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“
Řekl jim: „To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit
všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech.“
Tehdy jim otevřel mysl,
aby rozuměli Písmu.
Takže tato stať ukazuje, že sousloví Zákon Mojžíšův, Proroci a Žalmy se používá pro celé písmo.
Ale také se mu dá říkat zkráceně ,,Mojžíš a proroci" a myslí se tím všechny části (SZ) písma.
Další ukázka použití tohoto sousloví:
Lukáš 16 - o Boháči a Lazarovi:
,,Ale Abraham mu odpověděl:
‚Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!‘
On řekl: ‚Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání.‘
Řekl mu: ‚Neposlouchají-li
Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘“
Tato stať ukazuje opět, že ,,Mojžíš a proroci" znamená celé SZ písmo.
Jestliže všechny výrazy ,,Mojžíš a proroci" znamená to samé jako ,,Mojžíšův zákon a proroci" a znamená to celé písmo, pak také po odebrání přídavného jména ,,Mojžíšův" bude ,,zákon a proroci" znamenat celé písmo. A to je výraz který používal Ježíš.
Dále dobové pozadí - znalostmi židovského prostředí zjistíš, že Izraelci dělili SZ písmo na Zákon, proroky a spisy. To dohromady znamenal celý zákon. Někdy zkráceně jen ,,zákon a proroci". A někdy dokonce jenom slovo zákon znamenalo celé písmo SZ. (Na svých stránkách ukazuju v článku o zákonu - jeden, nebo dva zákony, že když se cituje ,,zákon" tak se někdy cituje i z Genesis, z Izajáše, nebo z Žalmů, nebo z leviticu, deuteronomia atd. tedy jak ze zákona, tak z proroků, tak ze spisů) Opět to zapadá do zatím zjištěných poznatků.
Co celkový výrok Ježíše udělá s dosavadní konstrukcí názorů, kterou měli lidé, je až věc druhá. Ježíš a jeho výroky mají právo nám určovat a měnit představy o Bohu snad víc, než jakékoliv jiné části písma.