Evoluce a kreacionismus

Rozsiahlejšie články s diskusiou.
Karel
Príspevky: 100
Dátum registrácie: 11 Jan 2016, 19:46
Zbor: kdysi Havirov Sucha
Kontaktovať používateľa:

Evoluce a kreacionismus

Neprečítaný príspevok od používateľa Karel »

Evoluce a kreacionismus

Obrázok

Evoluce je teorie, která říká, že se život náhodně vyvíjí. Kreacionismus je teorie, která říká, že život byl stvořen, tak jak jej dnes známe. Ani jedna teorie se nemůže opřít o žádný finální důkaz. Máme jenom ukazatele, na jejichž základě se můžeme přiklonit k jedné nebo k druhé teorii – pokud se někam přiklánět chceme.

Toto téma je velmi široké a nekonečné. Nelze jej vyčerpat v jednom článku, proto sem budu přidávat jednotlivé kapitoly, tak jak mě budou napadat, jak je život přinese, jak se mi bude chtít a jak počasí dovolí. Stejně tak může kapitoly přidávat kdokoliv jiný.

Úvod

Adventisté přijali kreacionismus za svůj. Věroučný bod 6 říká:
Bůh zjevil v Písmu spolehlivou a historickou zprávu o své stvořitelské činnosti. Stvořil vesmír a v nedávném šestidenním stvoření učinil Hospodin nebe, zemi, moře i všechno, co je v nich, … … První muž a žena byli učiněni k Božímu obrazu jako vrcholné dílo stvoření. Obdrželi vládu nad světem a zodpovědnost pečovat o něj. Svět byl po dokončeném stvoření “velmi dobrý.”
Život, tak jak ho dnes známe, stvořil Bůh. Člověk je člověkem, vždy takový byl a nikdy nebude jiný. Veškeré živočišné druhy, kmeny a třídy jak je známe z hodin biologie, jsou tak jak jsou a jsou stvořeny Bohem. Rostliny třetí den, zvířata pátý a šestý den a člověk po nich.
Nicméně mezi adventisty se připouští, že mikroevoluce existuje. Organismy se malinko přizpůsobují svému prostředí. Ale jenom malinko, to je hrozně důležité!
Všechna zvířata jsou býložravci a žijí v harmonii. Za potravu jim jsou rostliny. Pak přijde hřích a celé se to zvrtne. Zvířata se začnou požírat. Začnou žít na úkor ostatních.

Fajn, ale vůbec to neodpovídá tomu, co kolem sebe vidíme…

Evoluce v petriho misce

Podívejme se na to, jak evoluce vypadá v laboratoři. Velkou petriho misku rozdělíte na několik částí. V okrajích není žádné antibiotikum a směrem ke středu je prostředí s vždy 10x silnějšími antibiotiky. Na oba okraje zasadíte tři bakterie a pár dní tuto misku natáčíte…

Obrázok

Krásný důkaz evoluce, až na počátek - kde se vzaly ty první bakterie? Na tuto otázku evoluce dosud nenašla odpověď.

Poslední budou první

Je kouzlem nechtěného, že jako první jsem vypustil do světa kapitolu, která měla být poslední – Hraje Bůh kostky? „Řád stvořený Bohem“ je pěkně náhodný, což přihrává spíše evoluci, než kreacionismu.

Realista
Príspevky: 256
Dátum registrácie: 23 Sep 2016, 18:23
Kontaktovať používateľa:

Re: Evoluce a kreacionismus

Neprečítaný príspevok od používateľa Realista »

Karel napísal:Evoluce a kreacionismus
až na počátek - kde se vzaly ty první bakterie? Na tuto otázku evoluce dosud nenašla odpověď.
To je take jediná skutečná a kardinální otázka. Jestli si ale chceš podiskutovat s hard-core doslovnými kreacionisty, tak to zkus na www.kreacionismus.cz

Karel
Príspevky: 100
Dátum registrácie: 11 Jan 2016, 19:46
Zbor: kdysi Havirov Sucha
Kontaktovať používateľa:

Re: Evoluce a kreacionismus

Neprečítaný príspevok od používateľa Karel »

Co je to „život“

Na první pohled jednoduchá otázka. Žába je živá, kámen není. Co ale dělá živé živým? Nikdo neví.

Živé je to co má duši nebo jiskru života. Ale co ji má a co ne? Definice života podle NASA je v současnosti tato: živý je takový chemický systém, který je soběstačný a který je schopný darwinovské evoluce. Ve skutečnosti je ale přes sto definic života. Chemici mluví o molekulách, fyzici o termodynamice…
Ze školy si vzpomenete na projevy života:
  • pohyb
  • dýchání
  • reakce na podněty
  • reprodukce
  • přijímání potravy
  • vylučování
Ale sem se vlezou i některé krystaly a počítačové programy, které živými obvykle nenazýváme.

Klasickou věcí na hranici jsou viry. Nejsou to buňky, nemají metabolismus a jsou netečné - dokud se nedostanou do buňky. Zatímco viry postrádají všechno, o čem si myslíme, že je potřeba pro splnění definice života, mají informace zakódované v DNA nebo RNA. Tento „plán na život“ má vše živé na Zemi. Znamená to, že viry se mohou rozmnožovat a vyvíjet byť jen na úkor jiných buněk. Někteří je zařazují do stromu života, jiní je vidí jako něco, co tvoří počátky života a co je napůl živé a napůl neživé. Někteří je staví na hranici mezi chemií a životem. To vyvolává otázku – jak se z chemie stalo něco více, než jen souhrn její částí? Je to nějak nabytou schopností mutovat. Replikace a zvláště replikace s chybami pak tvoří potomky s jinými vlastnostmi. To je možné díky DNA a RNA, které se tak někdy také řadí na seznam nezbytností pro život.

Filozofický pohled na definici života

Pokud se budeme snažit vydedukovat „co to je život“ pomocí zeber, jaký klíč zvolíme? Mléčné žlázy to nebudou, protože je má jen polovina, budou to pruhy, protože je mají všechny zebry. Ale pruhy nejsou to, co dělá ze zeber savce.

Stejné je to s životem na Zemi. Ten je založen na uhlíku. Na paletě života v celém vesmíru můžeme být jen jedním bodem. Pravděpodobně se v otázce „co to je život“ neposuneme, dokud nenajdeme alespoň jednoho mimozemšťana. Paradoxně, ho nebude lehké najít, protože nemáme definici života. Možná kolem něho rover na Marsu projede a my si ho nevšimneme.

V otázce evoluce a kreacionismu tedy chybí podstatná definice. Nikdo neví co to ten život je.

Více o definici života píše tento článek, ze kterého jsem čerpal.

Prostředí pro život

Na počátku, a kdy a co to bylo…

Na počátku stvořil Bůh nebe a Zemi… - je náboženský pohled. Pohled na „počátek“ podle fyziky je úplně jiný. Jsou to dozvuky tématu Hraje Bůh kostky? Klidně to přeskočte, pokud vás to téma nechytlo. Celkem nudné video pokud nemáte rádi fyziku a matematiku, pokud ano, je naopak velmi zajímavé. Každopádně je pěkně zpracované (ke všem videím si můžete zapnout české titulky).

Věda, náboženství a velký třesk

Stručný úvod do vzniku vesmíru a prostředí pro život podle Neil deGrasse Tysona

Jaké je prostředí, ve kterém vznikl život? Odkud pochází atomy, z kterých jsme? Opět podle vědy a opět to není až tak důležité, ale třeba vám to rozšíří obzory. Na začátku je zase fyzika s matematikou.

Stručná historie všeho podle Neil deGrasse Tysona

Účel života opět podle Neil deGrasse Tysona

A teď konečně k tématu, o kterém se dá diskutovat.

Má život nějaký účel?

Velmi záleží, jak se díváte na svět. Jestli se díváte na takový, jakým je, nebo na takový jakým chcete, aby byl.

Pole Tysona život nemá žádný účel z 99% protože:
  • Život ve vesmíru nebyl po 99 % času.
  • Pokud má být Země kolébkou pro život, pak je to velmi nepřátelská planeta.
  • Pokud vynecháme lidskou domýšlivost, tak vesmír vypadá jako nevypočitatelný. Události, které nám prospívají, jsou stejně četné jako ty, které nám škodí.
A ano 99% není 100%.

Patrně mezi vámi bude hodně lidí, kteří si toto odmítají připustit. Pak se vracíme k tématu víry a vědy. Co je a co není věda? Je věda i to co nechci, aby byla věda? I to co se mi nehodí?

Na druhou stranu, je opravdu všechno jenom náhoda?

Kanál minutephysics obecně stojí za pozornost. Fyzika je zde jednoduše a pěkně zpracovaná. Patrně na něj ještě někdy dojde u entropie.

Dušan Seberíni
Príspevky: 358
Dátum registrácie: 18 Apr 2016, 22:35
Kontaktovať používateľa:

Re: Evoluce a kreacionismus

Neprečítaný príspevok od používateľa Dušan Seberíni »

Karel napísal:A teď konečně k tématu, o kterém se dá diskutovat. ...
Podle Tysona život nemá žádný účel z 99% ...
Podľa Seberíniho stačí to jedno percento
- NAPLNENÉ LÁSKOU -
a stojí to za to !



A my sme poznali a uverili lásku, ktorú má Bôh v nás.
Bôh je láska,
a ten, kto zostáva v láske,
zostáva v Bohu, a Bôh v ňom.

{1J 4:16}

Karel
Príspevky: 100
Dátum registrácie: 11 Jan 2016, 19:46
Zbor: kdysi Havirov Sucha
Kontaktovať používateľa:

Jak sobecký gen přišel k morálce

Neprečítaný príspevok od používateľa Karel »

Jak sobecký gen přišel k morálce

Existence morálky se uvádí jako projev Boha na Zemi, má však jednodušší kořeny. Morálka je nejlepší strategií pro přežití.

Sobeckému genu jde o jeho přežití. Nejde o jedno zvíře či člověka, jde o uchování genu. Čím více kopií gen má, tím má větší šance na uchování. Jaké je nejvýhodnější chování mezi kopiemi, aby se gen nejsnáze zachoval? Na tuto otázku odpovídá teorie her – matematická disciplína, která se zabývá vztahy mezi účastníky konfliktů.

Obrázok

Rychlý úvod do teorie her

  • Základní příklad - vězňovo dilema

    Policie zadržela dva podezřelé – Adama a Boba – a drží je odděleně. Důkazy, které má policie, nejsou dostatečné pro usvědčení, takže se musí spoléhat na přiznání obviněných. Jsou tyto možnosti:
    • Oba budou svědčit proti sobě. Délka trestu bude 6 let.
    • První udá druhého a druhý nebude vypovídat. Udavač bude osvobozen a druhý odsouzen na plných 10 let.
    • Pokud oba odmítnou vypovídat, budou odsouzeni oba za drobnější přestupky na 2 roky.
    Vzhledem k tomu, že ani jeden zadržený si nemůže být jistý, co zvolí ten druhý, nastává dilema: mluvit, nebo mlčet? = spolupracovat nebo ne?

    Obrázok

    Adam uvažuje takto:
    • Pokud bude Bob mlčet a já také, dostanu 2 roky; lepší bude mluvit, protože budu volný.
    • Pokud bude Bob mluvit a já mlčet, dostanu 10 let; lepší bude mluvit, protože dostanu jen 6 let.
    Stejně uvažuje i Bob, takže pokud oba udělají racionální rozhodnutí, budou oba dva vypovídat a dostanou 6 let, přestože optimálním rozhodnutím je nevypovídat a dostat jen 2 roky.
    To platí pro hru, která se neopakuje.
  • Opakované vězňovo dilema

    Budou-li vězňové vědět že se bude situace opakovat, bude situace jiná. Již se nevyplatí maximalizovat svůj užitek v každém kole. Do hry vstupuje spolupráce a trest.
    Z dlouhodobého hlediska je pro oba vězně výhodné spolupracovat = mlčet.
  • Test

    Robert Axelrod vyzval matematiky, aby vymysleli nejvýhodnější strategii pro 200 kol vězňova dilematu a dodali mu ji jako počítačové programy. Sešlo se 14 různých strategií, které hrály všechny proti všem.

    Jeden program začal se spoluprací, ale jakmile ho někdo podvedl, dále s ním nespolupracoval. Další při prvním kole zradil, ale pokud někdo spolupracoval, oplatil mu to. Jiný program spolupracoval náhodně.

    Vítězem se nakonec stala nejhodnější strategie - "něco za něco". Strategie "něco za něco" začne s přívětivou spoluprací a pak opakuje poslední oponentův tah. Nikdy nezradí jako první. Nejlépe se strategii daří, pokud je jejím oponentem také spolupracující program.

    Obrázok

    Je to nejvýhodnější strategie pro nekonečný počet kol. Odpouští, protože kopíruje předchozí tah. Podrazy oplácí podrazy, a tím protihráče odradí od další zrady. Je schopná odvety, není bezmocná proti zrádcům. Nezávidí, nechce mít za každou cenu víc bodů než protivník, neskóruje nikdy víc než protivník.

    Je jednoduchá, předvídatelná, čitelná. Chová se vstřícně, takže se nedostává do zbytečných konfliktů. Pokud je v populaci dostatek stejně spolupracujících, pak je úspěšná a rozšíří se v populaci ještě víc. Je to stabilní strategie, na které je možné dlouhodobě stavět. Proto cítíme hněv, když jsme podvedeni a provinilost, když podvádíme. Jedná se o pozůstatek z doby, kdy bylo vědomí velmi omezené, kdy bylo toto chování selektováno přírodním výběrem a jednalo se o nevědomý instinkt. Tato počítačová simulace nebyla pouhým testem, ukázala realitu. Také ukázala, že i počítač se může chovat morálně. Morálka může existovat i bez vědomí.

    Když v souboji byly pouze "ošklivé" programy, dopadly špatně. Mezi špatnými není spolupráce a žádný zisk ani pro jednu stranu. Mohou pouze profitovat na "dobrácích" avšak sami existují jen tak dlouho, dokud "dobráky" nezničí.

    Obrázok
    Robert Axelrod

    Robert Axelrod vyhlásil další turnaj, jehož účastníci měli napsat program, který by porazil strategii "něco za něco". Sešlo se celkem 60 programů. Objevily se nové komplikované strategie. Jediným vítězem se ale opět stala strategie "něco za něco".

    Přesto byly později nalezeny ještě lepší strategie, které ale jsou rozšířením strategie "něco za něco". "Něco za něco" může totiž snadno přejít v sérii vzájemných podrazů, pokud protihráč udělá chybu a zpět odpoví podrazem. V reálném světě se proto osvědčuje strategie "velkorysé něco za něco" která občas a náhodně (v 1% - 5% případů) na podraz druhé strany zkusí odpovědět spoluprací a tím neblahou sérii přeruší. Tím se zamezí "etice krevní msty".
Základ naší morálky je chladně vypočítavý. Jsou to geny, které vytvořily morálku, jako nejlepší strategii pro přežití. Z dlouhodobého pohledu se vyplácí spolupráce s trestáním podvodníků. Altruisticky se chováme jen proto, že očekáváme oplátku. Ani sobecký hráč nezradí jako první. Sobeckost nás vede ke spolupráci.

Je přirozené, že se morálka se v evoluci prosadila. Je to nejvýhodnější strategie. Nic nadpřirozeného v tom není.

log
Príspevky: 1712
Dátum registrácie: 06 Nov 2017, 06:51
Kontaktovať používateľa:

Re: Evoluce a kreacionismus

Neprečítaný príspevok od používateľa log »

Rovnako stvorenie aj evolucia sa mi vidia byt nepravdepodobne. Myslim, ze ako to bolo naozaj, sa nikdy nedozvieme. Obidve teorie su nedokazatelne a su len otazkou viery.

Tomáš Plechatýý

Re: Evoluce a kreacionismus

Neprečítaný príspevok od používateľa Tomáš Plechatýý »

Karel napísal: Jak sobecký gen přišel k morálce

Existence morálky se uvádí jako projev Boha na Zemi, má však jednodušší kořeny. Morálka je nejlepší strategií pro přežití.

Sobeckému genu jde o jeho přežití. Nejde o jedno zvíře či člověka, jde o uchování genu. Čím více kopií gen má, tím má větší šance na uchování. Jaké je nejvýhodnější chování mezi kopiemi, aby se gen nejsnáze zachoval? Na tuto otázku odpovídá teorie her – matematická disciplína, která se zabývá vztahy mezi účastníky konfliktů.

Obrázok

Rychlý úvod do teorie her

  • Základní příklad - vězňovo dilema

    Policie zadržela dva podezřelé – Adama a Boba – a drží je odděleně. Důkazy, které má policie, nejsou dostatečné pro usvědčení, takže se musí spoléhat na přiznání obviněných. Jsou tyto možnosti:
    • Oba budou svědčit proti sobě. Délka trestu bude 6 let.
    • První udá druhého a druhý nebude vypovídat. Udavač bude osvobozen a druhý odsouzen na plných 10 let.
    • Pokud oba odmítnou vypovídat, budou odsouzeni oba za drobnější přestupky na 2 roky.
    Vzhledem k tomu, že ani jeden zadržený si nemůže být jistý, co zvolí ten druhý, nastává dilema: mluvit, nebo mlčet? = spolupracovat nebo ne?

    Obrázok

    Adam uvažuje takto:
    • Pokud bude Bob mlčet a já také, dostanu 2 roky; lepší bude mluvit, protože budu volný.
    • Pokud bude Bob mluvit a já mlčet, dostanu 10 let; lepší bude mluvit, protože dostanu jen 6 let.
    Stejně uvažuje i Bob, takže pokud oba udělají racionální rozhodnutí, budou oba dva vypovídat a dostanou 6 let, přestože optimálním rozhodnutím je nevypovídat a dostat jen 2 roky.
    To platí pro hru, která se neopakuje.
  • Opakované vězňovo dilema

    Budou-li vězňové vědět že se bude situace opakovat, bude situace jiná. Již se nevyplatí maximalizovat svůj užitek v každém kole. Do hry vstupuje spolupráce a trest.
    Z dlouhodobého hlediska je pro oba vězně výhodné spolupracovat = mlčet.
  • Test

    Robert Axelrod vyzval matematiky, aby vymysleli nejvýhodnější strategii pro 200 kol vězňova dilematu a dodali mu ji jako počítačové programy. Sešlo se 14 různých strategií, které hrály všechny proti všem.

    Jeden program začal se spoluprací, ale jakmile ho někdo podvedl, dále s ním nespolupracoval. Další při prvním kole zradil, ale pokud někdo spolupracoval, oplatil mu to. Jiný program spolupracoval náhodně.

    Vítězem se nakonec stala nejhodnější strategie - "něco za něco". Strategie "něco za něco" začne s přívětivou spoluprací a pak opakuje poslední oponentův tah. Nikdy nezradí jako první. Nejlépe se strategii daří, pokud je jejím oponentem také spolupracující program.

    Obrázok

    Je to nejvýhodnější strategie pro nekonečný počet kol. Odpouští, protože kopíruje předchozí tah. Podrazy oplácí podrazy, a tím protihráče odradí od další zrady. Je schopná odvety, není bezmocná proti zrádcům. Nezávidí, nechce mít za každou cenu víc bodů než protivník, neskóruje nikdy víc než protivník.

    Je jednoduchá, předvídatelná, čitelná. Chová se vstřícně, takže se nedostává do zbytečných konfliktů. Pokud je v populaci dostatek stejně spolupracujících, pak je úspěšná a rozšíří se v populaci ještě víc. Je to stabilní strategie, na které je možné dlouhodobě stavět. Proto cítíme hněv, když jsme podvedeni a provinilost, když podvádíme. Jedná se o pozůstatek z doby, kdy bylo vědomí velmi omezené, kdy bylo toto chování selektováno přírodním výběrem a jednalo se o nevědomý instinkt. Tato počítačová simulace nebyla pouhým testem, ukázala realitu. Také ukázala, že i počítač se může chovat morálně. Morálka může existovat i bez vědomí.

    Když v souboji byly pouze "ošklivé" programy, dopadly špatně. Mezi špatnými není spolupráce a žádný zisk ani pro jednu stranu. Mohou pouze profitovat na "dobrácích" avšak sami existují jen tak dlouho, dokud "dobráky" nezničí.

    Obrázok
    Robert Axelrod

    Robert Axelrod vyhlásil další turnaj, jehož účastníci měli napsat program, který by porazil strategii "něco za něco". Sešlo se celkem 60 programů. Objevily se nové komplikované strategie. Jediným vítězem se ale opět stala strategie "něco za něco".

    Přesto byly později nalezeny ještě lepší strategie, které ale jsou rozšířením strategie "něco za něco". "Něco za něco" může totiž snadno přejít v sérii vzájemných podrazů, pokud protihráč udělá chybu a zpět odpoví podrazem. V reálném světě se proto osvědčuje strategie "velkorysé něco za něco" která občas a náhodně (v 1% - 5% případů) na podraz druhé strany zkusí odpovědět spoluprací a tím neblahou sérii přeruší. Tím se zamezí "etice krevní msty".
Základ naší morálky je chladně vypočítavý. Jsou to geny, které vytvořily morálku, jako nejlepší strategii pro přežití. Z dlouhodobého pohledu se vyplácí spolupráce s trestáním podvodníků. Altruisticky se chováme jen proto, že očekáváme oplátku. Ani sobecký hráč nezradí jako první. Sobeckost nás vede ke spolupráci.

Je přirozené, že se morálka se v evoluci prosadila. Je to nejvýhodnější strategie. Nic nadpřirozeného v tom není.
Tiše předpokládáš za samozřejmé, že geny vznikly evolucí - dodnes nelze říci jak, ani to pozorovat (opakovaně).
Dále předpokládáš, že samotné geny (myslíš tím Adenin, cytosin, guanin, thymin, případně uracil?) což jsou jen kusy molekul ,byť dost složité na to aby někdo vůbec pozoroval jejich samovolný náhodný vznik v přírodě, předpokládáš, že se tyto geny chovají s vlastnostmi, které jsi vypozoroval v chování lidí (sobecky, vypočítavě, kalkulují atd.) To je ale pohádka.

Od jaké složitosti molekuly začne sama ta molekula myslet?
Nelze říct, vědecky nelze pozorovat.

Připadá mi, že celý článek začal vírou, že to přece nějak jde i bez Boha stvořitele samovolně a potom se vyslovila antiteze od oponentů (zastánců stvoření) o morálce jako námitce proti pouze materiálnímu pohledu na svět, oproti sobeckosti teorie přírodního výběru (silnější přežije), a potom se tedy hledala možnost, jak v nějakém jakože vědeckém modelu morálku hypoteticky odvodit jakožto důsledek složitější a pokročilejší sobeckosti, a tím se jako překonala námitka oponentů a autorův už předem jasný názor na evoluci byl dokázán.

Prostě kdo chce psa nebo stvořitele bít, hůl si najde.

Jen namátkou bych se zeptal, kdybych přistoupil na tu hru, že se všichni jen chováme racionálně sobecky když jsme morální, jak vysvětlíš chování genů lidí, kteří se hromadně odpálí bombou, nebo lidí, kteří žijí z nenávisti a z pomsty i když jim to racionálně nijak nepomůže, kde jsou teď ty chladně vypočítavé geny? Ale já to nechci vědět, protože ohnout se dá ledacos, aby ti vylezla zas nějaká teorie a kdo má ty blbiny pořád číst. Když už by mě zajímalo něco, tak je to nějaká vědecká ukázka samovolného vzniku života z neživého, nebo alespoň samovolného vzniku DNA.

Bez toho jsou to pro mě pohádky na úrovni toho příběhu jak se z vrakoviště za pár milionů let díky větru dešti a blesků stal trabant a za další milion let Rolls Royce, tomu pokud vím nikdo seriózní nevěří.

<meta>

Re: Evoluce a kreacionismus

Neprečítaný príspevok od používateľa <meta> »

Viera je dôležitá. Nie to či je sme vznikli náhodou z vesmírneho prachu alebo prišiel niekto luskol prstami a bolo. Hinduista verí v kolotoč prevtelovania. A pevne verí v troch svojich Bohov Brahmu Višnu a Šivu. Budhista verí čo povedal Budha ktorý sa narodil cca 500 rokov pred Kr. Je to cesta k prebudeniu že všetky materiálne veci sú len ilúzia, a premáhanie utrpenia je cesta k uvedomeniu. Až kresťanstvo dalo do pohybu myšlienku ateizmu. Lebo kresťanstvo ako prvé definovalo ako boh stvoril zem ako človeka a ako ho vychovával. Ostatné náboženstvá a je ich veru veľmi veľa sa nesú len na duchovno telesných stavoch ale exaktne od A po Z to pomenovalo až kresťanstvo. Boh stvoril, Boh vykonal, uzdravil, premenil, vyhral vojnu, atd.

Doba tak ako aj dnes aj vtedy išla míľovými krokmi a egyptských bohov ktorých bola asi stovka, boh plodosti, boh očného lekárstva, boh priestorovej nekonečnosti atd. bolo treba nahradiť niečím čo ľudí pokorí, vychová, naučí stravovaniu, sexualite, rodinnému spolužitiu, morálke a bude sa šíriť ako dobrý recept. Lebo dobrý recept sa šíri sám. Napríklad v Mezopotámii 2000 rokov pred Kr. bolo náboženstvo veľmi nedokonalé ktoré prestavuje len astrálna trojica božstiev. Vznikom papyrusu v západnej ázii v 4 tisícročí pred Kr. dáva možnosť zapisovať a šíriť myšlienky lepším spôsobom. A tak si "skupina" dobrákov povedala že treba niečo vymyslieť niečo čo prevýši všetkých bohov ktorých bolo vela a človek vymyslel Boha ktorý stvoril nebesia i zem, svetlo, človeka. A prvým prikázaním zrušil všetkých ostatných bohov. JA SOM HOSPODIN TVOJ BOH NEBUDEŠ MAŤ....... A budete šíriť evanielium……. A budú vás nenávidieť…... geniálne, sám by som to lepšie nenapísal.
Aztékovia a Mayovia mali nezávisle na Euroázii špecifických bohov ktorým obetovali vlastné dcéry.


Hosť

Re: Evoluce a kreacionismus

Neprečítaný príspevok od používateľa Hosť »

Naozaj si myslíme že dobre platenú prácu nám dá Boh? Alebo sa k nej dopracujeme svojim úsilím.
Naozaj si myslíme že príjímačky na vysokú pomohla modlitba? Alebo to to bolo tvrdé učenie, a zdedené gény.
Naozaj si myslíme že naše dieťa zachránil Boh? Alebo to bola ruka skúseného lekára.
Naozaj si myslíme že pilot lietadla zvládol pristátie pre vašu úprimnú modlitbu? Alebo preto že ......
Naozaj si myslíme že…………

Napísať odpoveď

Kto je prítomný

Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 37 neregistrovaných